Neděle 27. září 2020
Svátek slaví Jonáš, zítra je Den české státnosti / Václav
Zataženo, déšť 10°C

Vojáci v Přerově zmasakrovali téměř tři stovky žen, mužů i dětí: Opilí pohřbívali lidi zaživa!

/
  • Českoslovenští vojáci po válce zmasakrovali tři stovky lidí a naházeli je do jámy.
    15. října 2016 ● 11:59

    V noci z 18. na 19. června roku 1945 se po válce vracely domů stovky mužů, žen a dětí. Domů však už nikdo z nich nedojel. Vlak v noci zastavili vojáci, všechny vyvedli nad město a postříleli je. Těla pak naházeli do obrovské jámy. Někteří z nich však ještě žili a v jámě mezi mrtvými umírali celé tři dny!

  • 1.

    Čtyři hodiny střelby a nářku

    27 mužů vyhloubilo dva metry hlubokou jámu. Lidé z vlaku se museli svléknout do spodního prádla a odevzdat peníze, šperky, vkladní knížky i doklady. Pak byli kulkou do týla zastřeleni. Pamětníci vzpomínali na muže a ženy, kteří prosili a modlili se k Bohu, děti, které plakaly. Proč nechal Pazúr postřílet vlak s rodinami, není jasné. Mohlo jít o loupežnou vraždu či o akt pomsty. Řada ze zavražděných u sebe měla doklady o bezúhonnosti, slovenské národnosti i dobrozdání o tom, že podporovali slovenské národní hnutí.

    Masakr zachytil v padesátých letech na obraze Hans Weiss.

  • 2.

    Bedny objevili archeologové

    Na hřbitově v Olomouci archeologové objevili pozůstatky dvou beden, v nichž byl popel do země původně uložen, a zbytky jejich oplechování. „V roce 1984 se v těchto místech, kde nejsou žádné hroby, dělal výkop pro přívod vody. Nikdo tehdy nevěděl, že jsou v zemi ostatky, takže bedny byly rozbity a popel se pak smísil se zemí,“ vysvětlil ředitel hřbitovů Horáček.

    Zbytky popela a oplechování beden byly uloženy do pietní truhly.

  • 3.

    Spálili je bez záznamu

    Když v roce 1947 vyšla pravda o přerovském masakru najevo, nechala Státní bezpečnost těla žen a dětí převézt do Olomouce, spálit a zakopat. „Neexistuje žádná dokumentace, žádné zápisy o tom, kde by ostatky měly být uloženy. Nakonec se podařilo získat mapku od jednoho z dědiců člověka, který byl u jejich zakopávání,“ prozradil ředitel olomouckých hřbitovů Evžen Horáček. Masakr na Švédských šancích je jedním z největších zločinů na území Česka souvisejících s 2. světovou válkou. Měl zůstat navždy utajen. Fakt, že byly povražděny ženy a děti, by vrhl na armádu příliš špatné světlo.

    Obětí z vlaku smrti bylo celkem 267. Dosud nejsou známá všechna jejich jména.

    Obětí z vlaku smrti bylo celkem 267. Dosud nejsou známá všechna jejich jména.

  • 4.

    Hrob se hýbal ještě tři dny!

    Vojáci nemilosrdně vyvlekli všechny lidi z vlaku nad Přerov, na vršek Švédské šance. Tam všechny ranou do týla popravili. Děti všeho věku stříleli před očima matek, které popravovali po nich. Těla pak naházeli do vykopané jámy, kterou zahrnuli zeminou. Mnoho z těch, které zasypali, ještě žilo. „Ten hrob se tři dny hýbal. Ne všichni byli mrtví,“ uvedl historik Pavel Urbášek. Při exhumaci v roce 1947 se zjistilo, že někteří z pohřbených měli v rukách a ústech hlínu od toho, jak se marně snažili dostat ven.

    Někteří mrtví měli v rukách i ústech hlínu – pohřbili je ještě živé.

    Obětí z vlaku smrti bylo celkem 267. Dosud nejsou známá všechna jejich jména.

  • 5.

    Mária Pafčugová: Je to popel i mé rodiny

    „Dnešek je pro mě velmi významný. Konečně po 71 letech najdou větší odpočinek spolu všichni ti, kteří byli brutálně zavražděni v pětačtyřicátém roce, když se vraceli domů,“ řekla Blesku Mária Pafčugová z Trenčína. Vojáci zavraždili její prarodiče, tetičku, strýce a sestřenice. „Otec každý rok jezdil na svátek Všech svatých zapalovat svíčku na místo, odkud je odvlekli. On nevěděl, kde jsou pochováni,“ prozradila vnučka obětí.

    Márii Pafčugové z Třince povraždili vojáci na Švédských šancích v Přerově prarodiče, tetičku, strýce a další příbuzné.

    Márii Pafčugové z Třince povraždili vojáci na Švédských šancích v Přerově prarodiče, tetičku, strýce a další příbuzné.

  • 6.

    Vraha omilostnil Gottwald

    Po exhumaci hromadného hrobu začalo vyšetřování. Před soudem stanuli velitelé Karol Pazúr a Bedřich Smetana. Do vězení však putoval jen Pazúr. Smetanovi se podařilo uprchnout do Izraele a pak na Nový Zéland, kde v klidu dožil. Pazúr si ve vězení dlouho nepobyl. V roce 1952 byl na základě amnestie prezidenta Klementa Gottwalda propuštěn. Od svého uvěznění totiž působil jako agent StB. Později byl dokonce vysokým funkcionářem Svazu protifašistických bojovníků.

    Vraha omilostnil Gottwald.

    Fotogalerie
    15 fotografií

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 73

handgood: sovorove, nebo co to seš za rusáka, co to tady plácácš? Tebe snad pracuje jenom část mozku. Proč si nevzpomněl největšího zločince Stalina? Asi proto, že si jeho věrné lejno.

(16. 10. 2016 17:55)

handgood:

(16. 10. 2016 17:51)

gabreta: Jestli to nebylo naplněný to přísloví o tom, jak se do lesa volá, nebo z chemie známé pravidlo o akci a reakci!

(16. 10. 2016 01:32)

zapletalikovi: Jen tak mimochodem - Švédské šance nejsou v Přerově, ale v Horní Moštěnici.

(15. 10. 2016 19:59)

balika: Sice to není napsáno slušně, ale pravdivě.

(15. 10. 2016 18:05)
Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
Prohlédněte si nejlepší akty na webu DIGIarena.cz
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy