2°C
Vojáci v Přerově zmasakrovali téměř tři stovky žen, mužů i dětí: Opilí pohřbívali lidi zaživa!
-
V noci z 18. na 19. června roku 1945 se po válce vracely domů stovky mužů, žen a dětí. Domů však už nikdo z nich nedojel. Vlak v noci zastavili vojáci, všechny vyvedli nad město a postříleli je. Těla pak naházeli do obrovské jámy. Někteří z nich však ještě žili a v jámě mezi mrtvými umírali celé tři dny!
- 1.
Čtyři hodiny střelby a nářku
27 mužů vyhloubilo dva metry hlubokou jámu. Lidé z vlaku se museli svléknout do spodního prádla a odevzdat peníze, šperky, vkladní knížky i doklady. Pak byli kulkou do týla zastřeleni. Pamětníci vzpomínali na muže a ženy, kteří prosili a modlili se k Bohu, děti, které plakaly. Proč nechal Pazúr postřílet vlak s rodinami, není jasné. Mohlo jít o loupežnou vraždu či o akt pomsty. Řada ze zavražděných u sebe měla doklady o bezúhonnosti, slovenské národnosti i dobrozdání o tom, že podporovali slovenské národní hnutí.
Masakr zachytil v padesátých letech na obraze Hans Weiss.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové - 2.
Bedny objevili archeologové
Na hřbitově v Olomouci archeologové objevili pozůstatky dvou beden, v nichž byl popel do země původně uložen, a zbytky jejich oplechování. „V roce 1984 se v těchto místech, kde nejsou žádné hroby, dělal výkop pro přívod vody. Nikdo tehdy nevěděl, že jsou v zemi ostatky, takže bedny byly rozbity a popel se pak smísil se zemí,“ vysvětlil ředitel hřbitovů Horáček.
Zbytky popela a oplechování beden byly uloženy do pietní truhly.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové - 3.
Spálili je bez záznamu
Když v roce 1947 vyšla pravda o přerovském masakru najevo, nechala Státní bezpečnost těla žen a dětí převézt do Olomouce, spálit a zakopat. „Neexistuje žádná dokumentace, žádné zápisy o tom, kde by ostatky měly být uloženy. Nakonec se podařilo získat mapku od jednoho z dědiců člověka, který byl u jejich zakopávání,“ prozradil ředitel olomouckých hřbitovů Evžen Horáček. Masakr na Švédských šancích je jedním z největších zločinů na území Česka souvisejících s 2. světovou válkou. Měl zůstat navždy utajen. Fakt, že byly povražděny ženy a děti, by vrhl na armádu příliš špatné světlo.
Obětí z vlaku smrti bylo celkem 267. Dosud nejsou známá všechna jejich jména.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové
Obětí z vlaku smrti bylo celkem 267. Dosud nejsou známá všechna jejich jména.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové - 4.
Hrob se hýbal ještě tři dny!
Vojáci nemilosrdně vyvlekli všechny lidi z vlaku nad Přerov, na vršek Švédské šance. Tam všechny ranou do týla popravili. Děti všeho věku stříleli před očima matek, které popravovali po nich. Těla pak naházeli do vykopané jámy, kterou zahrnuli zeminou. Mnoho z těch, které zasypali, ještě žilo. „Ten hrob se tři dny hýbal. Ne všichni byli mrtví,“ uvedl historik Pavel Urbášek. Při exhumaci v roce 1947 se zjistilo, že někteří z pohřbených měli v rukách a ústech hlínu od toho, jak se marně snažili dostat ven.
Někteří mrtví měli v rukách i ústech hlínu – pohřbili je ještě živé.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové
Obětí z vlaku smrti bylo celkem 267. Dosud nejsou známá všechna jejich jména.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové - 5.
Mária Pafčugová: Je to popel i mé rodiny
„Dnešek je pro mě velmi významný. Konečně po 71 letech najdou větší odpočinek spolu všichni ti, kteří byli brutálně zavražděni v pětačtyřicátém roce, když se vraceli domů,“ řekla Blesku Mária Pafčugová z Trenčína. Vojáci zavraždili její prarodiče, tetičku, strýce a sestřenice. „Otec každý rok jezdil na svátek Všech svatých zapalovat svíčku na místo, odkud je odvlekli. On nevěděl, kde jsou pochováni,“ prozradila vnučka obětí.
Márii Pafčugové z Třince povraždili vojáci na Švédských šancích v Přerově prarodiče, tetičku, strýce a další příbuzné.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové
Márii Pafčugové z Třince povraždili vojáci na Švédských šancích v Přerově prarodiče, tetičku, strýce a další příbuzné.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové - 6.
Vraha omilostnil Gottwald
Po exhumaci hromadného hrobu začalo vyšetřování. Před soudem stanuli velitelé Karol Pazúr a Bedřich Smetana. Do vězení však putoval jen Pazúr. Smetanovi se podařilo uprchnout do Izraele a pak na Nový Zéland, kde v klidu dožil. Pazúr si ve vězení dlouho nepobyl. V roce 1952 byl na základě amnestie prezidenta Klementa Gottwalda propuštěn. Od svého uvěznění totiž působil jako agent StB. Později byl dokonce vysokým funkcionářem Svazu protifašistických bojovníků.
Vraha omilostnil Gottwald.Autor: Pavel Ryšlink a film Svatavy Měrkové -
Související články
