Tyto tajné zprávy mohl člověk přečíst až potom, co papír zahřál a přesně toho využila i Polka Krystyna Czyz-Wilgat, která byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Svým příbuzným poslala desítky dopisů. Na těch na první pohled nebylo nic zvláštního, musely přece projít kontrolou.

Přitom ale mezi řádky zvládla vmáčknout tajné zprávy psané právě močí. To že je mají příbuzní hledat jim naznačila hned v prvním dopise. 27 z nich nyní její rodina věnovala muzeu v polském Lublinu.

Její rodina se tak dozvěděla, že na vězněných ženách testují nové léky tak, že jim do těla vpravovali smrtící viry a bakterie. Podle Krystyny takto každý rok zemřelo minimálně 74 žen. „Nejvíc se vždy psalo o Osvětimi, o Ravensbrücku se ale vědělo velmi málo. Proto mají dopisy obrovskou historickou hodnotu a jsou asi jediným dochovaným důkazem o tom, co se v táboře dělo,“ řekla k nim ředitelka lublinského muzea Barbara Oratowska. Ravensbrückem podle ní prošlo asi 130 000 žen a jen 40 000 se dožilo konce války.

Fotogalerie
34 fotografií