5 dní pekla při osvobození: Vojáci znásilňovali, rabovali a kradli
-
Rozesmátí lidé a tanky zasypané květy. Takovou představu nám o májových dnech roku 1945 vtloukali po desetiletí do hlavy. Hrůzovláda nacistů tehdy skončila, jenže osvobozování Československa a dny poté nebyly všude a pro všechny tak »šeříkově« růžové...
- 1.
144 tisíc Sovětů padlo při osvobozování ČSR, Američanů 290.
Když 8. května 1945 kapitulovala třetí říše, skončilo pro obyvatele Československa šest let nacistické nadvlády. Příchod amerických a sovětských vojáků nebyl pro civilní obyvatelstvo vždy jen úlevou. Mezi oběma zónami byl ale rozdíl.
„U Sovětů byli totiž v první linii propuštění trestanci z gulagů či vězni, kteří byli nuceni chodit do těch nejtvrdších bojů. S nimi byly spojeny i nejhorší zásahy proti civilnímu obyvatelstvu,“ popsal Blesku historik Michal Stehlík.
- 2.
Pět dní pekla
Zločiny vojáků jako násilnosti, rabování a znásilňování byly horší v Sudetech. „Vojáci je totiž považovali za nepřátele. Týkaly se i českého obyvatelstva, často se ztrácela kola či hodinky,“ doplnil Stehlík. Jakmile se ale tato první vlna přelila, situace se stabilizovala. Trvalo to asi pět dní. Rudá armáda pak všechna provinění, která byla často spojena s alkoholem, tvrdě trestala.
- 3.
Vyjídali zem
„V americké zóně bylo excesů minimum. Ti neměli v první vlně lidi na špinavou práci. Vycházeli ze svého blahobytu, zato Rusové přišli ze země, která na tom nebyla sociálně dobře,“ uvedl Stehlík. S tím souviselo i zásobování. Zatímco Američané měli vlastní, poměrně sofistikovaný systém, vojáci Rudé armády sháněli zásoby v zemi, kam zrovna přišli.
Praha na tom ale byla lépe než Berlín či Vídeň. „Nebyla tu zóna, kde by vládla armáda. Když se obnovila samospráva, řešily se spíše otázky ubytovacích kapacit a podobně,“ uzavřel Stehlík.
- 4.
Odešly v listopadu
Americká a sovětská armáda se potkaly 10. května 1945. Došlo k tomu v Borku u Rokycan. V Československu zůstaly až do listopadu 1945, kdy se téměř současně stáhly z našeho území.
Kolik jich bylo?
Kolik přesně bylo obětí poválečných excesů cizích vojáků? „Přesné statistiky bohužel nemáme,“ řekl historik Michal Stehlík. Ve dnech těsně po válce se teprve obnovovalo fungování československé samosprávy a přesné záznamy chybí.
Právě v prodeji! Knížka Blesku Zrada v MnichověAutor: BleskPRÁVĚ V PRODEJI! KNÍŽKA Z EDICE BLESKU ZRADA V MNICHOVĚ. KUPUJTE NA STÁNCÍCH NEBO OBJEDNÁVEJTE PŘED SMS:
Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru:
ZRADAW mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ
Příklad: ZRADAW Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900
Cena každé přijaté SMS je 60 Kč vč. DPH (zahrnuje poštovné i balné). Provozuje CZECH NEWS CENTER, a. s., infolinka 296 363 199 ve všední dny 8–16 hod., mobil@cncenter.cz, www.platmobilem.cz.
- 5.
Američané chtěli vyšetřovat sami
Karlovarský kraj osvobodili Američané, většina obyvatel tu tehdy byla německá. Češi přicházeli postupně. „Americká správa se zde často chovala jako na území obsazeném, nikoliv osvobozeném. Například se jim moc nelíbilo, když se do vyšetřování čehokoliv míchala československá policie s jejich Military Police. Ale hlavním problémem tu byla jazyková bariéra. Kde byl tlumočník, větší problémy nenastaly. Na druhou stranu Američané zabraňovali některým horlivým Čechům v okrádání Němců či násilí na nich,“ připomněl historik Vladimír Bružeňák.
- 6.
Zastřelit bez soudu
Rudá armáda obsadila Ústí nad Labem 9. května 1945. Hned po jejím příchodu se objevily problémy s krádežemi a rabováním. Vojáci kradli vše, co se dalo, prádlo, šperky, potraviny, alkohol i dobytek, s lupem pak také šmelili. Pokud byli při rabování, krádežích či násilnostech přistiženi, byli za ně trestáni.
„Docházelo i k znásilňování. Jeden takový případ se stal na okraji Ústí. Domobrana z Krásného Března to nahlásila tamnímu vedení, ruští vojáci pak přijeli, viníky zatkli a zastřelili,“ uvedl František Roček (63), který o událostech v letech 1945 až 1948 na Ústecku napsal čtyři knihy.
- 7.
Unesli generála z Brna
Armádní generál Sergej Vojcechovský v roce 1938, už jako československý občan.Autor: ČTK, archiv BleskuÚčtování za první světovou! Pouhé tři dny po osvobození zatklo v Brně komando ruské rozvědky NKVD armádního generála Sergeje Nikolajeviče Vojcechovského (†67), rodáka z ruského Vitebsku. Sověti nemohli šlechtici a bývalému carskému důstojníku zapomenout jeho angažmá v československých legiích, kdy v roce 1918 zařídil dobytí Čeljabinsku z rukou bolševiků. Generála, který se zapojil už jako československý občan do odboje, odvlekli Rusové na své území do gulagu Ozerlag, kde jej během šesti let utýrali. Příčina jeho smrti není známa, držitel českého Řádu bílého lva skončil v hromadném hrobě beze jména.
- 8.
Schovejte si ženy!
Zámek hrabat Chorynských ve Veselí nad Moravou poté, kdy městem 24. dubna 1945 prošla fronta.Autor: ČTK, archiv BleskuPříjezd Rudé armády přinutil hodně jihomoravských rodin, aby dobře ukryly své dcery a ženy. „Naštěstí je vojáci neznásilňovali hromadně, tak jako v Maďarsku nebo Německu, které rudoarmějci považovali za dobytá nepřátelská území. My jsme pro ně byli díky Svobodově armádě spojenci,“ řekl vojenský historik Pavel Paleček.
Každopádně však vojáci ve velkém kradli potraviny i cennosti. Podobně se však chovali i Moravané. Ve Veselí nad Moravou třeba během pár dní kompletně vyrabovali místní lidé zámek hrabat Chorynských, kteří s koncem války narychlo ze svých panství ujeli.
- 9.
Pach krve a lži! Tragický omyl zabil v Hrotovicích 150 lidí
Šeřík, symbol osvobození, páchl v Hrotovicích na Třebíčsku po krvi a lži. Osmého května 1945 tu kvůli tragickému omylu zahynulo 114 místních lidí a 36 vojáků Rudé armády. O skutečném viníkovi se dlouho muselo mlčet!
Ten den skončila pro Hrotovické válka. Aspoň si to mysleli… Němci ustoupili a do města vjely první ruské oddíly. Všeobecnou úlevu a slavení ale přervaly tři výbuchy. Podle očitých svědectví šlo o bomby shozené z letadla s rudou hvězdou. Rusové totiž bombardovali ustupující německé jednotky. Ze země měli piloty upozorňovat na přední okraj fronty vyčlenění vojáci. Vystřelovali světlice, aby se letadla netrefovala do vlastních lidí. Bohužel voják s tímto úkolem byl u Hrotovic krátce před tragédií zabit.
Později se ukázalo, že mezi mrtvými v Hrotovicích byl i plukovník Rudé armády Georgij Ivanovič Sacharov. Jeho velitel, generál Ťurněv, ho v 70. letech poznal na fotografii a zajímal se, jak zahynul. Komunistická propaganda přišla se »stravitelnější« verzí: Sacharov a další lidé zahynuli po německém dělostřeleckém útoku.
Teprve expertiza Kriminalistického ústavu v roce 1992 prokázala, že v Hrotovicích sice zabíjely německé pumy, jenže ty jako trofejní používalo právě ruské letectvo…
Video: Jak se Pražané vydali na pietní akt k ukončení 2. světové války před rokem?