4°C
Adolf Hitler Mall.tv
Úkol, při jehož plnění zemřely stovky britských námořníků, se nakonec podařilo splnit a německá loď klesla před 80 lety, 27. května 1941, na mořské dno. Potopení Bismarcku předcházel zhruba týdenní hon, při kterém nescházelo mnoho, a německý obrněnec se dostal do bezpečí přístavu Saint-Nazaire v okupované Francii.
Britské námořnictvo, které Bismarck s doprovodným křižníkem Prinz Eugen potupil, když 24. května poslaly ke dnu slavný bitevní křižník Hood, to ale nedopustilo. Šťastný zásah torpédového bombardéru z letadlové lodě Ark Royal nejprve 26. května zablokoval německé lodi kormidlo - a ta se pak už stala snadnou kořistí.
Bismarck vydržel před potopením desítky zásahů
Předtím, než klesl na dno Atlantiku do skoro pětikilometrové hloubky, vydržel Bismarck desítky zásahů. První granáty dopadly na ochromenou loď, schopnou plout jen ve velkých kruzích, kolem deváté ráno a o necelé dvě hodiny později už zmizela z hladiny. Dodnes se přitom vedou spory o přesnou příčinu Bismarckova potopení.
V úvahu připadají jak střelba a útoky torpéd britských bitevníků, tak rozhodnutí německé posádky otevřít ventily na dně lodim, o kterém hovořili přeživší námořníci. Velká část z více než 2000 námořníků na palubě Bismarcku, včetně viceadmirála Günthera Lütjense a kapitána lodi Ernsta Lindemanna, zahynula už během dělostřeleckého souboje.
Přežilo 114 námořníků
Například velitelé lodi podle všeho zahynuli, když jeden z granátů vypálených Brity zasáhl můstek. Další stovky mužů ale potopení lodi přežily a doufaly v záchranu, které se ale dočkalo jen 114 námořníků. Britské lodě přítomné na místě totiž záchranné akce brzy přerušily v obavách z útoků německých ponorek.
