Lída Baarová: Muži z její postele

(1914-2000)

381163:gallery:true:true

Herečka, která je pěknou ukázkou toho, jak se dělá kariéra přes postel. Klíčovým mužem jejího života byl šéf německé propagandy Joseph Goebbels. Prošla náručemi desítek vlivných mužů, nakonec veškerý majete odkázala zahradníkovi.

Rudolf Deyl

1876 - 1972

381169:gallery:true:true

Herec a pedagog. Když se sblížil s Lídou, bylo jí 16 a jemu 54 let. Na jeho přímluvu se prý Barrová dostala na státní konzervatoř. Protože však přes přísný zákaz filmovala, musela z konzervatoře ve druhém ročníku odejít.

 

Karel Anton

1898-1979

381167:gallery:true:true

Režisér. S Lídou navázal milenecký poměr při natéčení svého posledního českého filmu „Jsem děvče s čertem v těle“ (1933), kde hrála Baarová hlavní roli. Svůj nejlepší a nejslavnější film „Tonka šibenice“ natočil Anton na začátku zvukové éry. Film měl veliký úspěch. Německé a francouzské verze měly neobyčejné a nevídané úspěchy. Od roku 1934 točil ve Francii. Zemřel 1979 v Západním Berlíně.

 

Karel Lamač

1897-1952

381168:gallery:true:true

Herec a režisér. Začínal jako salónní kouzelník a frontový kameraman. S Lídou Baarovou spal v roce1932 při natáčení prvního českého plně ozvučeného filmu Lelíček ve službách Sherlocka . Ve stejném roce spolu točili film Funebrák. Němý film přinesl Lamačovi slávu jako herci, vytvořil oblíbenou filmovou dvojici s Anny Ondrákovou, založili společně filmové studio, měli se brát, odmítl. Vzala si natruc boxera Maxe Schmelinga. V roce 1939 emigroval do Holandska. Od dvacátých let úspěšně natáčel jako jeden z prvních českých režisérů v Německu, Francii, Belgii, Holandsku, Rakousku a Anglii.

 

Gustav Fröhlich

1902 -1987

381165:gallery:true:true

Německý herec. Seznámili se při natáčení filmu Barkarola roku 1935. Kvůli Lídě se rozvedl se svou maďarskou ženou. Lída s ním otěhotněla, ale šla na interrupci, která se nevyvedla a pak už nemohla mít děti. Fröhlich žil s Lídou v Německu a velmi na ní žárlil. Dal k kvůli ní dokonce facku druhému muži říše, kulhavému ďáblovi Josephu Goebbelsovi. Ten ho nenechal zastřelit a spokojil se s tím, že mu Lídu přebral.

 

Joseph Goebbels

1897- 1945

381170:gallery:true:true

Lída se s ním poprvé setkala v roce 1936 se na berlínské. Druhý muž říše a šéf propagandy byl v té době už tak trochu ženatý. Chtěl se kvůli Lídě ozvést, složit funkci a stát se velvyslancem v Japonsku, kde by žil spolu s Lídou. Pak navrhoval, aby žili ve třech s jeho ženou Magdou. Když se to dozvěděl Hitler, strašně zuřil. V roce 1938 Goebbels vztah s Lídou ukončil a ona se musela vrátit z Německa do Prahy. Den po smrti Hitlera Goebbels zabil v berlínském bunkru svých šest malých dětí a pak s manželkou Magdou spáchal sebevraždu.

 

Adolf Hitler

1989-1945

381166:gallery:true:true

Všiml se Lídy při natáčení filmu Barkanola roku 1935. Hitler se přišel několikrát podívat na natáčení. Dvakrát pozval Lídu na čaj a řekl jí, že mu připomíná jednu dívku, kterou v mládí miloval (myslel tím svou neteř). Dodnes není jasné, jestli s Hitlerem spala. Když se pak ale o dva roky později dala dohromady s šéfem německé propagandy Gobbelsem, napsal mu Hitler, že je Baarová „slovanská děvka“.

 

Karl Hermann Frank

1898-1946

381173:gallery:true:true

Říšský ministr protektorátu Čech a Moravy. Lída Baarová u něj hledala pomoc v době, kdy měla problémy u Hitlera (1941). Několikrát jí pomohl, nejvíc v době, kdy se rozváděl. Po atentátu na svého nadřízeného Heydricha v roce 1942 nechal vyvraždit Lidice a Ležáky. Po válce byl oběšen na Pankráci.

 

Herrmann Glessgen

vedoucí filmového referátu v oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora. Lída se od něj nechala vydržovat, stejně jako její kamarádka Adina Mandlová. V roce 1940 byl Hermann ze svého úřadu odvolán kvůli finanční nespolehlivosti. Tak zněla oficiální verze. Realita byla taková, že utrácel státní peníze za dárky milenkám.

 

Paul Thümmel

(1902-1945)

381161:gallery:true:true

Tajný agent vedený pod zkratkou A-54, špionážní činnost prováděl od roku 1936, do té doby byl pekařem. Dodnes není jasné, pro koho vlastně pracoval. Zda pro Němce, nebo proti nim. O jeho mileneckém poměru Lídou Baarovou podávaly pravidelné zprávy tajné služby. Popraven v Terezíně.

 

Jaroslav Kratochvíl

ministr průmyslu protektorátní vlády v letech 1940-42, kvůli své milence Baarové se několikrát pohádal a to hlavně v době, kdy od polečnosti Pragfilm brala peníze za filmy, které nikdy nebyly natočeny.

 

Hans Albers

1892-1960

381171:gallery:true:true

Nejslavnější německý herec v letech 1930-45. S Lídou navázal milenecký vztah roku 1943, kdy v Praze točil film Velká svoboda číslo 7. Původně se mělo točit v Hamburku, ale ten byl poničen nálety. Hans Albers ji na konci války přesvědčil, aby utekla k němu do Bavorska.Tam byla po několika dnech zadržena americkými vojáky a převezena na psychiatrii do Mnichova, odkud ji eskortovali do Čech. Albert měl v tu dobu židovskou přítelkyni, kterou mu Hitler toleroval. Po válce pil jak duha, zemřel 1960 na vnitřní krvácení.

 

Jan Kopecký

syn ministra techniky a někdejší ředitel Státní opery. Chodil jí navštěvovat do vězení na Pankráci. Po propuštění v roce 1946 si ho vzala za muže. Byl o 10 let mladší. Manželé v roce 1948 opustili Československo a usadili se v Salzburgu. S manželem procestovala a žila v Itálii, Španělsku, Německu a Argentině. V Itálii navázala (už ne s takovým úspěchem) na svoji předešlou filmovou kariéru.

 

Kurt Lundwall

(Zemřel 1972)

zámožný gynekolog českého původu, v mládí měl praxi v Karlových Varech. Lundwall si ji vzal po smrti své manželky v roce 1969, a když za tři roky zemřel, Baarová zdědila jeho vilu v Salzburku, kde žila.

 

zahradník českého původu

(narozen 1955)

Staral se o zahradu ve vile, kde Baarová žila po smrti svého manžela. Herčka ještě na smrtelné posteli tvrdila, že ho miluje a odkázala mu veškerý majetek. To už ale byla zbavená svéprávnosti.

 

 

Hana Vítová: Kdo s ní spal

(1914-1987)

381175:gallery:true:true

Jako herečku ji objevil skladatel Ježek a přivedl do Osvobozeného divadla. Kariérního vrcholu dosáhla v roce 1941 ve filmu Noční motýl, díky němuž se stala mezinárodní hvězdou. Po válce jí zakázali hrát, tak jezdila s estrádou. V roce 1959 spáchala její jediná dcera sebevraždu. V roce 1970 měla vážnou dopravní nehodu, po níž jí ochrnula jedna noha. Dožila opuštěná v pražském bytě na vltavském nábřeží.

Jiří Voskovec (1905-1981)

381177:gallery:true:true

Hana se s ním seznámila jako 16letá v Osvobozeném divadle. Její velká láska Voskovec Haně velmi pomohl v jejích divadelních začátcích, když ji prosadil do role dívky Sirael ve hře Golem (tato role velmi pomohla ve filmu Adině Mandlové). Vášnivě ho milovala i přesto, že byl ženatý.

Jára Pospíšil (1905-1979)

381176:gallery:true:true
Operetní zpěvák, tenor, slavný milovník, první manžel Hany Vítové. Vzala si ho vášnivě zamilovaná jako 19letá, sběhla kvůli němu z Osvobozeného divadla a šla do Olomouce, kde měl pěvecké angažmá. Rozvedli se o rok později v roce 1935. Po rozvodu měl milenecký poměr s Haninou kolegyní Zitou Kabátovou.

Oldřich Nový (1899 –1983)

381178:gallery:true:true
Nejslavnější filmový milovník. Spekuluje se, že je Hana Vítová matkou jeho dcery Jany (narozena 1936), jisté je to, že jí šla za kmotru. Nový nikdy nepřiznal, kdo je matkou jeho dcery, kterou si přinesl domů v košíku. Na začátku téhož roku se ženil s dcerou bohatého obchodníka, ta ale matkou Jany nebyla.

Bedřich Rádl
Druhý manžel Hany Vítové, šéfredaktor prestižního týdeníku Kinorevue, vyhlášený pražský elegán. Hana se s ním seznámila v divadle Oldřicha Nového v roce 1940. Téhož roku byla svatba. O rok později Kinorevue změnilo majitele a Rádl dostal padáka. V témže roce se jim narodila dcera Bedřiška. Po válce už bylo jasné, že spolu Vítová a Rádl dlouho nevydrží. Rozvedli se ale až v roce 1955, kdy měl milenku, která žila s nimi doma. V roce 1959 skočila dcera Bedřiška z okna kvůli nešťastné lásce.

R.A.Dvorský (1899-1966)

381179:gallery:true:true
Třetí manžel Hany Vítové, slavný kapelník a skladatel. Znali se už od 30. let, kdy Dvorský vydával desky s písněmi Osvobozeného divadla. Po válce chtěl emigrovat v letadle, které ho mělo roku 1953 vyzvednout na opuštěné louce. Nepovedlo se to ani na druhý (!) pokus. Dvorský si pak odseděl něco přes rok, ale měl zákaz koncertování.

Zpracoval Ondřej Höppner