Volkswagen Golf určitě není třeba nějak sáhodlouze uvádět, byť by na to jako nejznámější zástupce nižší střední třídy a zároveň nejprodávanější evropský vůz měl možná právo. Byl to právě on, kdo se zasloužil o výrazný prodejní i technický rozmach vozů této velikosti.
Za těch sedmatřicet let výroby samozřejmě prošel mnoha generačními obměnami, během nichž z　kdysi jednoduchého lidového vozíku vyrostl uznávaný třídní všeuměl, který díky obrovské rozmanitosti nabízených verzí uspokojí snad všechny reálné požadavky na auto této velikosti. Samozřejmě, že ani jemu se v　průběhu let nevyhnuly nějaké konstrukční přešlapy a vše nebylo vždy tak růžové, jak by se z　dobrého jména a občas až nepřiměřeně sebevědomé pořizovací ceny mohlo zdát. Částečně je toho důkazem i pátá generace, vyráběná od roku 2003, která ale přesto proti zmíněné čtyřce kvalitativně pokročila tím správným směrem. 

Díky rozvoru delšímu zhruba o 6 cm je pátá generace znatelně prostornější než předchozí čtyřka, díky shodné platformě vlastně prodělal Volkswagen Golf v　prostornosti stejný vývoj jako naše Octavia. Palubní deska je v　základních verzích „golfovsky“ strohá a temná, ergonomii má ale špičkovou. O kvalitě použitých materiálů a dílenském zpracování se vyprávějí celé legendy, nicméně pokud nepřesedáte zrovna z　Fiatu Uno, tak se pocit nějakého extra fajnového interiéru nedostavuje. Nějaké konkrétní výtky by se pak týkaly například základních sedadel, které mají vpředu dost krátké sedáky, a také prapodivně šestákového vzhledu základního čtyřramenného volantu, proti kterému vypadá i starý čtyřramenný z trojkového golfu jako volant z Maybachu. Obojí ale bylo uspokojivě řešitelné příplatkem za sportovní sedadla a za tvarově důstojnější tříramenný volant.

VW Golf IV
Autor: EBM system

Kdo málo jezdí, tomu by vcelku solidní službu mohla odvést modernější 1,4 16V (59 kW), u které už nejsou pozorovány problémy se spotřebou oleje. Šestnáctistovka už o mnoho lépe nejede, takže se zdá celkem zbytečná. Z　hlediska spolehlivosti nejsou špatné ani oba přímovstřikové motory FSI (menší 1,6 FSI má rozvodový řetěz), i když také u nich spotřeba (a u toho menšího i výkon) trochu zaostávají za očekáváním. Kdo si může dovolit investovat víc, pak nechť klidně zvolí přeplňovaný 1,4 TSI (taktéž má řetěz), ideálně jen v　nejslabší verzi s　turbodmychadlem (90 kW). Ta nemá tak složité přeplňování a ani mechanika malého čtyřválce zde není zatěžována tak prudkým nárůstem točivého momentu, takže i výhledově by mohla bez obav fungovat.

Z　přeplňovaných dieselů je nejlepší starý známý 1,9 TDI-PD (66 a 77 kW), ovšem kdo tolik nehledí na výkon a jde mu jen o co nejspolehlivější pohyb, klidně může zkusit hledat vzácný atmosférický osmiventil 2,0 SDI-PD (55 kW), na kterém se kromě vstřikovačů PD snad ani nemá co pokazit (myšleno při dobré údržbě).