Pro člověka je obyčejná chůze tím nejzákladnějším pohybem, ale obyčejně si neuvědomujeme, kolik svalů a nervů je ke kráčení po dvou zapotřebí. Pro vývojáře robotů je to pořád docela oříšek. Už se najdou takové kusy, které dokážou v laboratoři i běhat, ale pořád je to pohyb dost nepraktický. Kola jsou pro stroje daleko jednodušší a efektivnější – ale obtížně překonávají těžký terén, překážky či třeba obyčejné schody. Aby humanoidní (tj. člověku podobní) roboti skutečně fungovali, musejí normálně zvládat běžné lidské prostředí.

Průkopníci z Bostonu tak zvolili kompromis: vytvořili robotického skejťáka jménem Handle. Po rovině normálně jezdí, ale překážky či schody zvládá jako člověk na kolečkových bruslích. Tedy alespoň dolů, opačný směr vývojáři zatím nepředvedli.

Věda zničí lidstvo. Do 100 let nás převálcují roboti, varuje Hawking

Stephen Hawking

Handle má víceméně lidskou postavu, dva metry na výšku. Dovede drandit nějakých 15 km/h a vyskočí 120 cm do výšky. Rukama přitom hravě zdvihne 50 kg. „Využívá stejné principy dynamiky, rovnováhy a manipulace jako naši ostatní čtyř- a dvounozí roboti, ale je podstatně méně komplexní, má jen deset kloubů,“ uvádí firma.

Šprti a pokusy na robotech

Ve firmě Boston Dynamics sice dělají vážný výzkum, i třeba pro armádu, to ale není důvod se při práci nepobavit. Postřeh, rovnováhu a koordinaci svých strojů zkoušejí zákeřnými pokusy s hokejem či vybíjenou. Asi je na škole jako šprty klasicky šikanovali, tak si to teď vybíjejí na bezmocných robotech.

Robot Atlas umí po dvou kráčet třeba i lesem, ale působí jako opilý. A pak si ho zase na paškál vezme šprt-hrubián.

Čtyřnohý pohyb je jednodušší: vojákům už v Bostonu vymysleli robotickou mulu na přepravu nákladu náročným terénem.

V domácnosti si zase poradí kybernetický pejsek SpotMini. Nejen, že netrhá boty a neznačkuje, dokonce umí uklidit nádobí do myčky a recyklovat odpad!

Na Vánoce si z robotů udělali soby.