2°C
Slavná povídka s větou „Kdo je tam?“ od spisovatele Johna W. Campbella jr. patří mezi naprosté klasiky literární sci-fi. Před pár lety se dokonce dočkala rozšířeného vydání jako krátká kniha Ledové peklo. Málokdo ví, že se toto veledílo dočkalo hned tří filmových zpracování. To první se jmenuje Věc z jiného světa, uvedeno bylo v kinech už v roce 1951 a jde o černobílý snímek. Nutno také dodat, že film neskutečně zastaral, a tak kromě největších fanoušků a milovníků staré kinematografie těžko někoho osloví.
Hned tři filmová zpracování
Styl vyprávění je zastaralý, efekty směšné a herci neuvěřitelně přehrávají. Nejslavnější filmovou adaptací je bezesporu verze Johna Carpentera z roku 1982. Kurt Russell v hlavní roli, nechutné praktické efekty, atmosféra plná paranoie. Tohle je prostě klasika světové kinematografie. Nesmíme ale opomenout ani prequel tohoto veledíla nazvaný Věc: Počátek z roku 2011. Byť nedosahuje kvalit Carpenterova bijáku, jde o solidní sci-fi horor, který potěší fanoušky této franšízy. A nyní zde máme deskovku!
Ta je založena na Carpenterově Věci, na niž má samozřejmě licenci, takže zde najdete postavy, jako je Russellův R. J. MacReady a další. Věc: Desková hra je založena na kooperativní snaze hráčů dostat se z odlehlé antarktické základny, na niž se dostal mimozemský sajrajt, který napodobuje vzhled lidí. Způsobů, jak to učinit, je několik. Například naplnit benzinem vrtulník či rolbu a odletět nebo odjet do bezpečí civilizace. Opravit lze také rádio a přivolat jím další vrtulník. Jeho čekací doba je ale omezená.
Věc se nesmí dostat z Antarktidy
Každá z postav má své specializace. Jedna je kuchařem, další zase plamenometčíkem apod. Základnu na Antarktidě je potřeba udržet v chodu, aby v ní bylo teplo, lidé měli jídlo atd. Na samotném začátku je jednomu hráči tajně přiřknuta role Věci, která se snaží nakazit ostatní. Nebo nemusí a může více taktizovat a maskovat svoji přítomnost. Lidé se musí snažit zabránit tomu, aby se Věc dostala do světa. To by byl totiž konec Země, jak ji známe. Jakmile se dostane do vrtulníku nebo rolby, vyhrává.
Stejně tak, když změní všechny ostatní hráče na chapadlovitou zrůdnost. Svoji přítomnost taktéž nemusí skrývat a může se odhalit. Pokud je to sebevědomá a trochu nafoukaná Věc. Postavy, ať už lidé, anebo zmutovaní hnusáci, jsou čistě dvourozměrné malé kartonky umístěné do plastových stojánků. Ty nejmenší z nich nejsou kvůli velikosti ani vidět. Při hraní dochází občas i na obviňování ostatních hráčů z toho, kdo je Věc. Právě hra s paranoií dělá z této deskovky výjimečné dílo.
Čím více hráčů, tím lépe
Přiznám se, že jsem v hraní deskových her spíše začátečník, takže mi pochopení této náročnější hry chvíli trvalo. Na první dobrou jsem se vůbec nebavil a nevěděl, která bije. To se pak při opakovaném hraní změnilo a já se opravdu bavil. Zvláště tehdy, když jsem byl celou dobu Věc, dělal blbého a nikdo neměl ani tucha, že jsem šmejd z vesmíru. I když je možné hrát i v jednom, největší zábava nastává, když je hráčů maximální počet. I čtyři mi přišli málo. Takže pokud jste v deskovkách zkušení a máte hodně přátel, tohle je ta pravá pro vás!
