5°C
Adolf Hitler nosíval až do svých 29 let knír, jehož konce si voskoval. Během první světové války si ho ale musel oholit do podoby v jaké ho známe dnes. Tento zásah do své tehdejší imič prý nesl budoucí diktátor velmi těžce a vinil z něj Židy.
Tyto skutečnosti vyplývají z nedávno objevených dopisů, které posílal domů tehdejší Hitlerův „kamarád ve zbrani“ vojín Alexander Frey. „Hitler má pod nosem hustý knír, kterým zakrývá ošklivou jizvu,“ napsal Frey domů.
Frey a Hitler byli jedni z mnoha tisíců německých vojáků, kteří si museli oholit (nebo výrazně zkrátit) kníry kvůli nošení plynové masky. Hitler sice rozkaz uposlechl, ale v roce 1918 po plynovém útoku dočasně oslepl.
Zmínka o jizvě je vůbec první indicií, která naznačuje, že Hitler nosil knírek ne pro parádu, ale z praktických důvodů.
Hitlerův původní knír, který si musel oholit, byl jeho velkou chloubou. Podobný nosil už jeho otec a Hitler jím také vyjadřoval své umělecké ambice, protože vždycky toužil stát se malířem. V této souvislosti je zajímavé, že na drtivé většině jeho obrazů nebyli lidé nebo zvířata. Kreslil většinou předměty, prázdné ulice, krajiny nebo budovy.
Hitler si usmyslel, že za prohru Německa ve válce a ztrátou jeho kníru stojí Židé. Proto se prý po prohrané válce rozhodl stát se politikem. Svou chloubu si už ale nikdy nenechal narůst do původní podoby.
Ondřej Höppner
