Korn je příliš kreativní, má dostatek citu pro kontroverzi, aby byl lacině prvoplánovou kopírkou. O tom, jak si hraje s různými styly, prezentuje svou oblibu v autech, módě, sportu, technických hračičkách, by se dala napsat skripta pro imagemakery. A druhý díl by byl o tom, jak i v šedesátce inspirovat, překvapovat, být v dobrém slova smyslu symbolem osobitosti.

Fotogalerie
1 fotografie


Slovo inspirovat je v případě zpěváka důležité, protože on (kromě outfitů ze světa biliáru či golfu) rozhodně není chodící učebnicí klasického odívání. Jeho kombinace různorodých stylů (např. mix košile, kravaty, sportovní mikiny, nebo úzké kalhoty v holínkách a žaketem ovlivněné sako à la Karl Lagerfeld; lurexová trika, hnutím punk mnohdy inspirované šperky atd.) bych k masovému následování rozhodně nedoporučila.

Neodpovídají zavedeným koncepcím, leckdy jsou na hraně snesitelnosti a obecného vkusu, ale u Korna projdou díky jeho charismatu. Díky sevřené a výjimečné image, již si Jirka od listopadové revoluce pěstuje. Tento pán už dávno není Korn, který s Helenou Vondráčkovou vystupoval v socialistickém zábavním molochu Ein Kessel Buntes...

Novináři se pravidelně Korna ptají, zda mu nevadí, že jej někteří lidé považují za bláznivého, nesoudného výstředníka. A on jim pravidelně odpovídá, že ho takové reakce nechávají v klidu, protože on tak outfit cítí. A to je důležité. Důležitější než fakt, že je Jirka součástí showbyznysu, jenž výstřednosti přeje a toleruje ledacos. To je také důvod, proč si značky luxusních vozů a oblečení vybírají zpěváka jako svou tvář. Je výjimečný a ani v šedesáti není svou extravagancí trapný. Tedy alespoň pro někoho. A to je dobrá vizitka.