Nechal by se i ve skutečnosti sbalit studentkou, jako se mu to stalo v Ulici? Jakým způsobem požádal Terezu o ruku? Plánuje dítě nebo stěhování do ciziny?

Jste teď hvězdou seriálu Vyprávěj. Karel Dvořák, kterého hrajete, mi přijde jako trochu ňouma.

„Karlem Dvořákem jsem už rok a čtvrt. Je to klaďas, ale ne prvoplánový, má svoje zásady a chce podle nich žít. Nechápe podlézání, úplatky, kamarádíčkování... Za ňoumu ho nemám, i když tak občas asi působí. Umí se zastat manželky, rodiny, kamarádů a v jednom díle jednoho z nich dokonce zachrání.“

Máte s ním něco společného?

„Každý normální člověk má zásady a své hodnoty. Já se taky snažím řídit svými zásadami, taky se snažím být čestný, nedělat ostatním to, co bych nechtěl, aby dělali mně. Oba máme manželku, on má navíc teda ještě dítě, což já zatím nemám. Je to milující otec a já si taky zakládám na zázemí a vztazích.“

Vaši ženu tam hraje Andrea Kerestešová. Rozumíte si?

„Na kamerových zkouškách jsem potkal i jiné herečky a Andrea mi od začátku byla sympatická. Navíc jsem nepoznal, že je Slovenka. V seriálu ale hraje Slovenku a já ji chválil, jak bezvadně mluví slovensky, kde se to naučila.“

Andrea je ve skutečnosti bruneta, odbarvovala se kvůli seriálu. Jak se vám líbí víc?

„Musím přiznat, že se mi víc líbila jako brunetka. I když jsem na blondýny. Nechci nic prozrazovat, ale myslím si, že až se bude točit další série, tak Andrea zůstane u své barvy vlasů.“

Vaše postava v Ulici se nechala sbalit od studentky.

„No, to je pravda.“

Kdybyste byl učitel, nechal byste se sbalit od takhle mladé holky?

„To samozřejmě nemůžu říct, že jo. Co čekáte, že řeknu?“

V žádném případě?

„Jsem normální chlap a samozřejmě byl bych v pokušení. Ty holky jsou ode mě sice už hodně daleko, mohl bych být jejich táta, což se sám sobě velice těžce přiznává. Některým holkám se líbí zkušenější pánové, takže představit si to dokážu, to nebudu lhát. Ale bojoval bych s tím, samozřejmě. A určitě bych vyhrál!“

V létě jste se oženil. Jak jste žádal svou ženu o ruku?

„Já jsem to udělal tak, aby se to líbilo jí. To znamená, že jsem snažil udělat to romanticky. My chlapi na to zas tak moc nejsme, ale když už toho druhýho milujete, tak proč bych to neudělal tak, jak si to vysnila ona. Je to jenom jednou, už nikdy ji o ruku nepožádám, tak jí ten prstýnek nebudu dávat do hamburgru, jestli ho spolkne, nebo nespolkne. Objednal jsem stůl v luxusní restauraci, koupil kytku, prstýnek a po večeři jsem poklekl a s vyznáním ji požádal o ruku. A ona mě teda neodmítla. A navíc se to nakonec líbilo i mně.“ (smích)

Novomanželé se pochlubili prstýnky
Autor: Zbyněk Pecák, Ladislav Křivan

Bál jste se?

„Samozřejmě že jsem měl trému! Jsem sice herec, ale tady jsem nehrál. Tohle bylo doopravdy.“

Byla na svatbě i vaše sestra?

„Samozřejmě ano. Dokonce poprvé přijela i se svými dětmi. A byla to ona, kdo mojí Terezce ušil svatební šaty.“

Neměl jste jednoduché dětství a dospívání. Myslíte, že pro vás proto znamená rodina jiné hodnoty?

„Určitě ano. Jako poměrně mladí jsme se ségrou přišli o rodiče, a to vás poznamená, ať chcete, nebo ne. Možná to bude znít divně, ale taky vám to do života hodně dá. Neřeším každou pitomost, vím, že jsou na světě důležitější věci, mám jasno ve svých hodnotách, umím se o sebe postarat a rozeznám podstatné věci od malicherností.“

Dům už máte dostavený, na čem teď nejvíc pracujete?

„Domeček už máme, už je zkolaudován, teď nás čeká zahrada. Já si tam chci spoustu věcí dělat sám. Nejhrdější jsem asi na zahradní jezírko, který jsem společně s firmou modeloval, předpřipravoval terén, udělal jsem tam zásobník pro vodu. To jsem měl opravdu radost.“

To musela být drahá záležitost. Na kolik vás takový dům vyšel?

„Na málo. Nechtěl jsem se moc zadlužit.“

Říká se postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Plánujete tedy dítě?

„Jsme spolu pět let, vzali jsme se, takže tomu necháváme volný průběh.“

Radši holku, nebo kluka?

„Já jsem jako Vojtek světlá výjimka, jinak všichni chlapi v našem rodu mají holky, takže já ji asi budu mít taky. A až bude v pubertě, tak na ni budu hrozně žárlit.“

Proč?

„Protože to bude můj miláček! A já bych ji nejideálněji viděl stejně jako sebe a svoji sestru, která je o tři roky mladší. Starší brácha, který ji chrání ve škole, mezi kamarádama a tak.“

Za svůj život jste toho procestoval hodně. Uvažoval jste někdy, že byste se odstěhoval z Čech?

„Představit si to dovedu, ale nechtěl bych. Ani pracovat, ani žít. Mluvím česky a na jevišti se chci taky vyjadřovat česky. Mně se tady líbí. Když jsem na zájezdech zpíval v německy, anglicky... Mě to prostě nebaví. I když nám tleskalo tři a půl tisíce lidí, tak mě prostě nezajímá zpívat nějakýmu Helmutovi německy.“