Mohl by se ale také ptát: Jaký společenský fenomén odlišuje britské pijáky od kontinentálních? Odpověď? Pub quiz, neboli hospodský kvíz.

Když nezkušený turista překoná úlek, uvědomí si, že vzhledem k denní době je hospoda netypicky zaplněná. Hosté se ale ve skupinkách krčí nad papíry, šuškají si a snaží se dát dohromady správnou odpověď.

Podle průzkumu odborné hospodské revue The Publican pořádá kvízy každý týden 42 procent britských hospod, tedy kolem 22.500. Kvízy jsou tak ve Spojeném království druhou nejobvyklejší "interaktivní zábavou", hned po šipkách.

"Hospodské kvízy jsou populárnější více než kdy jindy a podle hospodských jsou pro jejich obrat stále důležitější. Vědí, že kvízy jsou zaručeným způsobem, jak dostat lidi do pubu i během pomalejších večerů," tvrdí Phil Mellows z The Publican.

Hospodští skutečně pořádají kvízy uprostřed týdne či v neděli večer. Procvičit si mysl nad pivem v pátek nebo v sobotu večer je prakticky vyloučené. Stejně tak se tento společenský fenomén týká především menších měst a předměstí. Pivnice v centru Londýna, které jsou obvykle součástí řetězců, mají díky turistům a lidem, co jdou na pivo z práce, plno pořád.

Otázky mocným hlasem vyvolává "quizmaster", buď hospodský sám nebo někdo ze soutěžících, případně profesionál. Soutěžící se sdružují do týmů a za účast obvykle platí několik liber a startovné se rozdělí jako cena mezi vítěze. Další odměnou mohou být poukázky na pití v pořádající hospodě.
Otázky organizátoři sestavují nejčastěji z řady příruček, případně stahují otázky ze specializovaných stránek na internetu. Své kvízy sestavují i deníky. Jednou z nejznámějších sbírek otázek je The Prince Of Wales (Highgate) Quiz Book, kterou sestavil Marcus Berkmann, autor slavných úterních kvízů v hospodě U prince waleského na londýnské Highgate.

"Historici" hospodských kvízů si nejsou jisti, kdy přesně tento společenský rituál vznikl, ale v Británii se začal objevovat až v 70. letech. Vyvinul se prý z úspěšné kanadské stolní hry Trivial Pursuit.

"Pokud vím, hospodské kvízy v dnešní podobě jsou staré asi 30 let. Nemyslím, že existovaly před rokem 1970 a že by se rozšířily daleko za britské ostrovy," tvrdí Berkmann.

Kvízů se účastní spíš muži, ale v týmech je i mnoho žen a ženské skupiny bývají velmi úspěšné. Rozvoj internetu a mobilů přinesl problém s podváděním, když se hráči často uchylují s mobily na záchod nebo před hospodu na cigaretu (v britských hospodách a restauracích se nekouří) a zběsile "esemskují".

Podle některých názorů ale rostoucí popularita kvízů souvisí právě s reakcí mnoha lidí na snadnou dostupnost informací na internetu. "Většina lidí si dnes myslí, že když máte před sebou počítač, najdete si všechno. Ale když sedíte v hospodě při kvízu, čelíte otázce: Opravdu to vím? Možná jsou kvízy zajímavější i proto, že vás odtáhnou od internetu a umožní být se skutečnými lidmi," myslí si Paul Loughton, jeden z nejznámějších quizmasterů v Glasgow.

Je ale také pravda, že Britové jsou obecně na kvízy vysazení a místní televize jich pořádají desítky. Na finále znalostní soutěže univerzitních studentů University Challenge se dívají miliony diváků a výsledkům věnují komentáře seriózní listy.

"Úchylky" Britů na kvízy se také snažila využít Evropská unie ve snaze vyvolat u tohoto instinktivně izolacionistického národa větší zájem o evropskou integraci. Britská kancelář Evropského parlamentu letos vydala hospodský kvíz zaměřený na unijní reálie.

Jeho účastníci musejí odpovědět na poměrně relevantní otázky, jako kolik procent Evropanů žije ve městech (80), která země EU má největší rozlohu (Francie), případně, která španělská klobáska začíná na C (chorizo). Ale k vítězství potřebují i odpověď na otázku, který dokument nahradil v roce 2006 zdravotní formulář E111...(Evropský průkaz zdravotního pojištění).

Jednotlivé hospodské kvízy se od sebe liší náročností i rozsahem, ale vždy se skládají z několika kol. Zahrnují faktické znalosti - zeměpisné, ale i vědecké, reálie ze sportu, filmu a zábavního průmyslu. Možností je i obrazové kolo, kdy soutěžící hádají totožnost osob na fotografiích či sestavují puzzle, případně mohou i poznávat přehrávanou hudbu.

Středoevropanovi se mohou zdát třeba zeměpisné otázky relativně snadné. Ale když se začne kvíz nořit do obskurností kriketu nebo do detailních otázek o britských televizních seriálech, začne se pomalu ale jistě ztrácet.

Ale většinou se nepřestane bavit, protože otázky jsou obvykle formulovány zábavně a nevyžadují jen encyklopedické znalosti. Tak třeba: "V textu písně Imagine od Johna Lennona se objevuje jméno vítěze soutěže o cenu Eurovize. Kdo to je?" Skupina Brotherhood of Man.