5°C
Předpovědi konce světa mohou mít různé podoby. Konec mayského kalendáře, konec milénia s magickou číslovkou 2000, nebo třeba také ojedinělé vědecké pokusy. Právě oznámení záměru nasimulovat situaci podobnou VELKÉMU TŘESKU, které učinila Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), vedlo k tomu, že někteří lidé začali spekulovat o tom, že přijde apokalypsa.
Lidé nedůvěřující vědě se od té doby obávali vzniku černé díry, která by prý mohla pohltit svět. Podle vědců však urychlovač nejmenších částic na zformování takové černé díry nemá dostatečnou energii. Připouštěli pouze možnost vzniku mikroskopických černých děr, které jsou ale neškodné. Černé díry totiž extrémně září, takzvaně vypařují svou hmotu, proto i kdyby nějaká miniaturní černá díra při experimentu vznikla, ve zlomku vteřiny se vypaří.
Dnes se však lidé očekávající konec světa ničeho nedočkali. Vědcům z CERN se totiž po prvních neúspěšných pokusech způsobených technickými závadami podařilo první experiment úspěšně dotáhnout do konce. Paprsky se v urychlovači částic střetly a poskytly vědcům užitečná data, která teď budou vyhodnocovat. Skeptici ještě mají ale naději - další pokusy budou následovat po dobu 24 měsíců.
Jak má experiment fungovat?
Velký urychlovač částic je umístěný ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem byl poprvé spuštěn v srpnu 2008.
Pokus byl od počátku označován za jeden z nejambicióznějších vědeckých experimentů všech dob. Má napodobit podmínky v úvodní fázi Velkého třesku, jímž podle současných teorií před 13,7 miliardy let začalo pozorovatelné rozpínání vesmíru.
Odborníci si od experimentu slibují odhalení takzvané temné či skryté hmoty, která tvoří až čtvrtinu vesmíru. V obřím urychlovači jsou proti sobě naváděny dva protonové paprsky, každý o síle 3,5 teraelektronvoltů (TeV). Při srážce se jejich energie sčítá, tedy jde o sedm TeV. Elektronvolt odpovídá kinetické energii, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu. Předpona tera znamená mocninu deset na dvanáctou, tedy označuje bilion základních jednotek. Energie vkládaná do pokusu má být v následujících dnech zvyšována.
Vědci předem upozorňovali, že než vyvolají první plnohodnotné srážky, může to trvat hodiny nebo dokonce dny. "Už jenom setkání paprsků je samo o sobě výzva: je to jako vypálit z obou břehů Atlantiku jehly tak, aby se v polovině cesty srazily," přiblížil obtížnost experimentu technologický ředitel projektu Steve Myers.
