Teger vystudoval psychologii, získal doktorát a přednášel i na univerzitě. Jeho to ale táhlo k fotografování, kterému se věnoval už od 14 let. Když v roce 1975 přišel s novým uměleckým směrem Bodyscapes (Tělokrajiny), bylo rozhodnuto. Psychologii od té doby využívá už jen ve své tvorbě. Udělal dobře, dnes patří k světově uznávaným umělcům.

Není to o sexu!

Proč ho vlastně tak okouzlilo ženské tělo, mělo to erotický podtext? „Ne! Ženské tělo je samozřejmě nádherné a pro každého umělce je výzvou využít k vyjádření myšlenek všech křivek a zákoutí těla, stejně jako hebkosti pokožky. Já jsem navíc jen využil schopnosti krásného těla vytvářet představu krajiny,“ říká umělec.

Jak vlastně na myšlenku Bodyscapes přišel? „Jednou, to bylo v roce 1975, mě napadla taková představa, jak lyžař sjíždí z kopce a tím svahem je ženské ňadro. Ta myšlenka mě pohltila. Bylo to dokonalé vyjádření koexistence dvou realit v jednom okamžiku. Na snímek se můžete dívat jako na lyžařský svah, ale zároveň v něm můžete vidět ženské tělo. Je to souhra smyslných vjemů, s erotikou a sexem to ale nemá nic společného,“ tvrdí s úsměvem americký umělec.

Fotogalerie
5 fotografií
Krásný stojánek na knihy
Krásný stojánek na knihy
Autor: Profimedia.cz

Digitál nemá rád

Teger zásadně nefotí digitálem, ale klasicky na negativy, které pak sám vyvolává v temné komoře. Hlavní roli v jeho tvorbě hraje krásné ženské tělo a nejrůznější figurky, malé hračky i magnetky. Ženské tělo tak mění ve sjezdovky, golfová hřiště, dostihové dráhy, jezírka a říčky pro loďky. Neodmítá ani využití mužského těla, jak ale říká, ochlupení limituje jeho využití…

Nafoceno v Kalifornii!

Před čtvrtstoletím většina rodičů zakrývala svým dětem oči, když se dívaly na Tegerovy Tělokrajiny. Dnes je to jiné. „Rád vzpomínám na rodiče asi pětiletého chlapce, kteří se na jedné mé výstavě svého potomka zeptali, zda ví, kde byly snímky nafoceny. A kluk bez váhání řekl: „Vím, přece v Kalifornii!“