Přestože s prvními návrhy padáku přišel anonymní vynálezce, kterého o pár let později, koncem 15. století, následoval slavný Leonardo Da Vicni, byl to až Garnerin, který svým vynálezem uvedeným v praxi položil základy parašutismu.

Jeho první pokusy vypadaly jako nyní běžná dětská hra, kdy se děti snaží skákat z nejrůznějšího nábytku s použitím rozevřeného deštníku. Právě na jeho principu Garnerin vynalezl padák.

Padák Garnerinovi však z nebe vůbec nespadl, jak by se dalo při tomto vynálezu předpokládat. Vedla k němu dlouhá cesta a Garnerin na něj přišel během svého tříletého věznění v Budapešti, když ho během napoleonských válek zajala britská armáda, která ho následně předala Rakušanům.

Jen co opustil vězení, začal pracovat na zkušebních letech s horkovzdušnými balony. Na svém díle však nepřestával pracovat. 22. října 1797 uskutečnil první seskok. Skákal právě z balónu, z výšky 900 metrů (dnešní parašutisté skáčou až se 4 kilometrů). Jeho pokus dopadl výborně, Garnerin přežil a dokonce do zcela nové lidské činnosti zapojil svou manželku, která se stala první parašutistkou.

Garnerin měl štěstí, seskoky se mu dařily. Jeho smrt přišla paradoxně na pevné zemi. Zemřel při nehodě při stavbě balonu v Paříži poté, co  na něj spadl trám. Bylo mu 54 let.