Harding obrážel bary v britském Manchesteru a s každým dalším vypitým drinkem stoupala jeho nálada i promile alkoholu v krvi. Se svými noční tah zakončil ve vyhlášeném baru v Oldhamu. Jeho kumpánům v alkoholovém veselí poté chtělo již domů, a tak si i Luke řekl, že si zavolá taxíka a nechá se odvézt domů.

Jenže po cestě si uvědomil, že se mu vůbec domů nechce. Namol opilému se mu zdálo jako nejlepší nápad vydat se do města lásky, aby konečně viděl Eiffelovu věž. Z kapsy vytáhl mobil a za 3200 Kč si koupil last minute letenku do francouzské metropole.

Probuzení na WC

Taxikáři řekl, ať zamíří rovnou na letiště v Manchesteru, odkud mu to v šest ráno letělo. Poté jsou již veškeré vzpomínky v Hardingově hlavě mlhavé. Z letu si nepamatuje nic a probuzení měl opravdu nečekané. Brit k sobě přišel na záchodku letiště Charlese de Gaulla.

Harding se tedy probudil na místě, které bylo 800 kilometrů vzdáleno od hospod, kde jeho tah začal. Svůj cíl si ale splnil, Eiffelovku viděl. Aby mu kamarádi neuvěřitelnou historku věřili, před věží se vyfotil a snímek okomentoval popiskem: „Tak jsem si poseděl u Vítězného oblouku a snědl croissant!“