Zatím totiž měl manžel jen šest měsíců na to, aby se ujistil, že je dítě opravdu jeho. Po uplynutí této doby už měl podle našich zákonů smůlu. Ani testy DNA, které otcovství vyloučily, u soudu nebyly po této lhůtě brány jako průkazné. Biologickým otcem na papíře zůstal a platit výživné musel dál.

Ústavní stížnost

Proto jeden podváděný otec podal ústavní stížnost s tím, že paragraf zákona o rodině porušil jeho základní právo na ochranu rodinného a soukromého života, právo na spravedlivý proces a také právo vlastnit majetek, protože z uznaného otcovství vyplývá povinnost na dítě přispívat finančně.

Ústavní soud muže vyslyšel a s platností od 31. prosince 2011 rozhodl o zrušení ustanovení zákona o šestiměsíční lhůtě pro popření otcovství dítěte narozeného v manželství.

V popředí jsou zájmy dítěte

„Zákon o rodině hájí zájmy dítěte a uvedenou lhůtou se snažil zajistit, aby se nestávalo, že bude několik let považovat určitého muže za svého otce a pak třeba bude otcem určen jiný. Z tohoto důvodu se domnívám, že zákon nebude změněn tak, že by manžel mohl své otcovství popřít kdykoli, ale že bude prodloužena tato lhůta,“ říká advokátka Romana Lužná.

V Česku soudy dávaly za pravdu spíše matkám a dbaly na to, aby bylo dítě zajištěno i přesto, že není uvedený otec prokazatelně biologickým otcem dítěte. O tom, jestli bude lhůta zrušena úplně, nebo se jen prodlouží například na tři roky, budou politici rozhodovat v příštích měsících.