"Soudruh Stalin má velice rád děti," bušila kdysi komunistická propaganda do myslí miliónů sovětských školáků. Svědčí o tom tisíce fotografií, na kterých Josef Vissarionovič Džugašvili, obdivně přezdívaný Stalin, něžně hladí pionýrky s červenými šátky, starostlivě naslouchá mladým komsomolcům, či otcovsky chová v náručí potěr kolébce sotva odrostlý. Milý, rozvážný a sympatický báťuška, kterému leží na srdci štěstí, blahobyt a dobrý mrav jedince, rodiny i národa. Ve skutečnosti to vše bylo trochu jinak. Svědčí o tom nové archívní nálezy, které někdější propagandistické akce staví do mnohem temnějšího světla. Stalin byl sexem posedlý bezohledný násilník, který neváhal uspokojovat své sexuální potřeby násilím. Nezastavil se přitom ani před nezletilým dítětem. Ve vyhnanství, do kterého ho v roce 1914 poslal carský režim za podvratné revolucionářské rejdy, jak pravil tehdejší policejní slovník, zneužil ani ne čtrnáctiletou dívenku a přivedl ji do jiného stavu. Stalo se tak na samém vrcholu severní Sibiře, v obci Kurejka. Jmenovala se Lydia Pepeprygina a švarný Gruzinec jí jako důkaz nikoliv lásky, ale bezohlednosti zanechal syna. "Stalinův vyloženě silný sexuální chtíč mu přinášel stále nové problémy," říká historik Ilisarov. Z Ruského státního archívu pro sociálněpolitické dějiny v Moskvě vyšťoural profesor nová ožehavá fakta. Mezi nimi např. i pornografické kresbičky, které diktátor maloval na okraje oficiálních dopisů. "Můj původ byl vždy zahalen velkým tajemstvím. Teprve když mi bylo dvaadvacet let se mi otec svěřil, že mým dědečkem byl sám velký Stalin," vypráví Jurij Davidov, který dnes žije v sibiřském Novokuzněcku. Pracuje tam jako vedoucí oddělení jednoho plánovacího úřadu. "I já sám jsem celou věc držel až dodnes v tajnosti. Myslím, že by ani nebylo se čím chlubit," dodává omluvně dnes třiapadesátiletý potomek diktátora. Teď, když promluvily archívy, má jeho původ co nejdříve s určitostí povrdit genový test, kterému se, jak říká, velmi rád podrobí.