Podle sexuologa Radima Uzla jsou "priváty", co se relativní bezpečnosti týče, na druhém místě právě za »salóny rozkoše«. "Po pravdě vám ale řeknu, že já bych za sexem nikam nešel. Ze své praxe vím, co má prostitutka v pochvě za hrůzné věci. Když už ale chce být někdo king a pohrdne rizikem, pak bych doporučoval, aby se vyvaroval alespoň pouličních kněžek lásky. Tam je nebezpečí nákazy rozhodně nejvyšší," řekl nám Uzel. My jsme nedali na doporučení a jeden privát navštívili. Ze zhruba dvoustovek dívek nabízejících své půvaby a fotografie v Annonci, jsme pozvolna odškrtávali jednu za druhou. Až na jedenáctý pokus jsme uspěli. V předchozích případech se nám totiž třikrát stalo, že místo inzerované dvacetileté krasavice z obrázku otevřela osoba, které dvacet bylo před válkou a navíc jsme si nebyli ještě jisti, před kterou. Další pokus skončil na ramenatém bodyguardovi, kterému jsme už ve dveřích na očích a zejména hrajících svalech viděli, že to s námi nemyslí dobře. Dvě dámy nás nezaujaly vůbec, neboť realita obloukem obešla novinovou nabídku, dvakrát nás zcela odradilo prostředí bytu, špína a všudepřítomný ne pach, ale dokonalý smrad, a zbylé dva neúspěšné pokusy šly na vrub stravovacích návyků dam. Perspektivní objekty chtíče si totiž zřetelně ještě nestačily od oběda z knírku odstranit zbytky potravy. Až tedy pojedenácté jsme uspěli, a to v žižkovském bytě pětatřicetileté Amandy, řečené Ami a její kolegyně Daniely. Dámy nás zavedly do přijímací místnosti, provedly »pracovními« pokoji a při kávě vysvětlily, jak to u nich chodí. "Dělám klasiku, oboustranný orál, piss a lehoučké sadomaso, to vše za 1600 za hodinu, za příplatek 400 korun si zákazník může dopřát i anál. O tvrdších praktikách přemýšlím a možná časem nabídku rozšířím. A ještě bych zdůraznila jednu důležitou věc. Zásadně se s klienty nelíbám, výjimku dělám jen u dlouhodobých známých," informovala nás Amanda, která je šťastně vdaná a má dvě děti.