Umělecké předměty s erotickými motivy, historické plakáty varující před nebezpečím pohlavně přenosných chorob nebo předválečný automat na kondomy. To a mnohé další je od úterý k vidění ve varšavském muzeu erotiky. Jeho představitelé říkají, že expozice má lidem rozšířit obzory a pomoci jim bojovat se studem.
"Chceme být kulturní atrakcí, nebudeme sex shop, chceme plnit vzdělávací funkci," tvrdí majitel soukromého muzea Dariusz Kendziora. "Lidé, které to táhne k pornografii, ji tady rozhodně nenajdou," dodal vystudovaný archeolog, který dlouhá léta pracoval jako turistický průvodce. Během cest po světě nakoupil část exponátů do muzea.
Polština nemá pro erotiku slova
Muzeum se snaží ukázat, jak hluboce je erotika zakořeněná v mnoha kulturách. Návštěvníci si v něm mohou prohlédnout asi 2000 exponátů s erotickou tematikou, mezi jinými peruánskou keramiku, čínský porcelán, africké lidové umění nebo japonské obrazy znázorňující
"Poláci ještě neumí mluvit o erotice, doufám, že jim expozice rozváže jazyk, protože sex je nesmírně důležitou částí života," řekl novinářům kulturní antropolog Radoslaw Muniak. Připomněl, že i polština je chudá na výrazy z oblasti erotiky, slovní zásoba se omezuje na infantilní eufemismy nebo vulgarismy.
Automat na hygienické gumy
Mezi největší chlouby poměrně skromné sbírky muzea patří údajně jediný dochovaný polský předválečný automat na "hygienické gumy", jak se tehdy nazývaly prezervativy, a sbírka kondomů z tohoto období. Podle Muniaka to ukazuje, co se stalo s kulturou sexu v komunistickém Polsku. "Paradoxně ve 30. letech byl na ulici automat na kondomy, kdežto v 50. a 60. letech prezervativ sám o sobě znamenal luxus," řekl.
To, že se chystá otevřít expozici prodchnutou erotikou, Kendzior dost dlouho tajil. Jeho muzeum žádné protesty zatím nevyvolalo, vyjádřil se k němu jen zástupce jisté mládežnické katolické organizace. Myslí si, že takové muzeum nic dobrého nepřinese a může ublížit mladým lidem. V Krakově loni podobný projekt jistého irského investora narazil na odpor obyvatel okolních domů, na jejich stranu se postavili i františkáni, jejichž řád vlastní budovu nedaleko místa, kde mělo muzeum vzniknout.