Pokud jsme spolu tak to funguje, jenže teď sem už rok na montáži v cizině a nevím co s tím. Několikrát denně leštit oštěp mě moc nebaví. O nevěře nepřemýšlím, ale dost mě to zžírá. Čus Petr

Doktor Zvíře: Jestli si, milý Petře, na té montáží leští oštěpy všichni tak často jako ty, pak to nebudete mít hotové nikdy. Od toho by ses mohl odpíchnout: Míň lešti a víc montuj.

Čím dřív bude monontováno, tím dřív bude kocour v troubě. Toto heslo je si třeba napsat tlustou fixou na zeď vašich ubikací, ve kterých uléháte k zaslouženému spánku po celodenní dřině.

Opakuj si, Péťo, že v tom nejsi sám. Odchoď ostych a oslov své kamarády montéry s jasnou vizí, neboj se agitace a nezapomeň zdůraznit: "Kamarádi, nemám nic proti leštění, ale čím dřív budem hotovi, tím dřív budem doma."

Druhá varianta je, že se k tomu postavíš takto: Rok je v čudu, všude plno oleje a místní krasavice rozhodně nejsou předražené. Ono ve 40 letech je už ta autoerotika tak trochu out.

Pak už by Ti mohlo být jedno, jak dlouho ta montáž trvá a možná tě to odloučení dokonce začne i bavit. V tom případě by nebylo kam spěchat, kdo by chtěl leštit, ať si leští a koho baví spíše montovat, ať si montuje.

Upřímně řečeno: Ono je to dnes ve světě samá povodeň a zemětřesení. Jeden se pídí a plahočí, smotnuje most jen to hvízdne a pak se trochu otřese země a aby stavěl znova.

Pevné šrouby přeje,
Doktor Zvíře

Otázky do poradny pište na adresu online@blesk.cz