Nejen gayové, ale i heterosexuální muži touží po nedosažitelném vzhledu vlastního těla. Zatímco dříve se soudilo, že jen čtyřprocentní muži stojí před zrcadlem a vychytávají chybičky svého vzhledu, dnes je vše jinak. Psychologové potvrzují, že muži všeobecně svému vzhledu přičítají velkou váhu a touží po vizáži hvězd, a to bez ohledu na to, zda jsou heterosexuální nebo gayové. Podle doktora Armanda Hausmanna z Innsbrucku je společnost přesycena stereotypy, z nichž jen málokterý platí. Rozhodně prý není pravda, že by se vzhledem zabývali jen gayové, málo pravdy je také na tom, že by chtěli vypadat jako ženy. Naopak, většina gayů touží po chlapském těle a dělají pro to mnohem víc než heterosexuálové. Stačí navštívit fitcentra, v nichž gayové netvoří rozhodně čtyřprocentní menšinu. Nesmyslné je také tvrzení, že by sexuální orientace mohla mít vliv na sebevědomí, gayové rozhodně menším sebevědomím netrpí. Doktor Hausmann sledoval muže s poruchami příjmu potravy, mezi nimiž byli jak gayové, tak heterosexuální muži. Dobrovolníci pak měli nakreslit obrázek, jenž by prezentoval jejich postavu. Každý muž nakreslil také obrázek toho, jak by vypadat chtěl, jak má vypadat ideální muž a jak ideální žena. Analýzou těchto kreseb pak lékaři a psychologové zjišťovali, jak se jednotlivci vnímají, nakolik jsou objektivní, a zda jsou spíše kritičtí vůči sobě nebo mají tendenci se vidět v lepším světle. Z jejich analýzy vyplynulo, že homosexuální i heterosexuální muži bez poruch příjmu potravy byli bez rozdílu stejně nerealističtí a toužili po dokonalém těle, jehož lze jen stěží dosáhnout prostým cvičením. Tito jedinci sami sebe často znázorňovali v lepším světle, kritičtější vůči své postavě byli muži s poruchami příjmu potravy. "Gayové se svým tělem nezabývají více než heterosexuálové, jsou jen otevřenější v diskusi o něm, přiznají přímo, že touží po dokonalosti a kráse, což heterosexuálové vyslovit neumějí, ačkoli po tom touží také," míní doktor Armand Hausmann.