Historie prezervativu, ač je to zarážející, je stará již 5000 let. Už 3000 let př.n.l. se římští i egyptští vojáci chránili před venerologickými onemocněními výrobky z ovčích střívek. 1500 př.n.l. používal krétský král Mínos při svých milostných hrátkách jakýsi sáček z kozího močového měchýře. V desátém století se předchůdce prezervativu objevil v Asii, v šestnáctém století v Evropě se vojáci podobně chránili před syfilidou. V sedmnáctém století bylo šíření a prodej prezervativů zakázáno pod trestem smrti. Přesto sám Ludvík XIV prezervativ používal, a to buď hedvábný nebo sametový ozdobený drobným rubínem, aby se mohl vesele oddávat erotickém dovádění. Samotný vynález současného typu prezervativu se připisuje doktoru Condomovi, osobnímu lékaři anglického krále Karla II. Doktor Condom, po němž nese dnešní prezervativ svůj název, doporučoval tuto ochranu panovníkovi, aby tak předcházel přílišnému množství nemanželských potomků. Od roku 1843 bylo používání prezervativu povoleno, ovšem ve dvacátých letech, po první světové válce byl v Evropě opět postaven mimo zákon. Na druhou stranu se těšil obrovské popularitě ve Spojených státech. Nového ocenění se dostalo prezervativu během sexuální revoluce 60-70.let, přestože mu zdatně začala konkurovat antikoncepční pilulka. Je k podivu, že vzhledem k jeho nedocenitelnému významu trval zákaz reklamy na prezervativy až do roku 1987.