Letos si jaro dávalo pěkně na čas. Nedostatek světla a tepla se neblaze podepisoval i na duševním a fyzickém rozpoložení lidských jedinců. Sotva se však mraky prodraly sluneční paprsky, nálada se změnila jako mávnutím kouzelného proutku. A život se náhle stal příjemnějším. "Díky slunečnímu svitu," vysvětluje biopsycholog Peter Walschburger ze Svobodné univerzity v Berlíně, "zvyšuje organismus produkci hormonu serotoninu, který nás činí vitálnější a dodává nám potřebnou energii." Jeho působením dochází k oživení rozmanitých tělesných funkcí, k nimž patří i touha po intimním sblížení. Vyšší hladina serotoninu totiž vyvolává dobře známé "jarní pocity", které ovšem zdaleka nekončí pouze sílící milostnou aktivitou. Nezanedbatelné nejsou ani projevy bezprostředně související s celkovým zdravotním stavem fyzické schránky. "Zvýšená úroveň vitaminů, jež jde ruku v ruce s lepší výměnou látkovou," podotýká expert, "má pozitivní vliv i na pevnost kostí a osteoporózu." K lepšímu se však mění i nálada. Ptačí štěbetání a kvetoucí dřeviny i rostliny vzbuzují v téměř každém člověku dojem něčeho krásného, což přispívá rovněž ke zlepšení psychiky a u mnoha lidí vyvolává pocit štěstí. Neplatí to však stoprocentně. I krásné počasí, jak zdůrazňuje Peter Walschburger, může mít na různé lidi rozdílné účinky. "Někteří z nich pokládají jeho jakékoli výkyvy za břemeno, jež je téměř k neunesení a už předem si stěžují na potíže, jež jim způsobí vyšší teploty." Takovým jedincům vědec doporučuje, aby se neutahovali do svých domovů, ale překonali nechuť a zcela vědomě se snažili přemoci osobní hranice, které víceméně přijali za standardní. Pak i oni sami zjistí, že dokáží lépe čelit i dalším zdánlivým nepříjemnostem života, protože k nim budou přistupovat otevřeněji a vyrovnaněji.