Švédský přírodovědec Carl Linné znamená pro vědu skutečně mnoho. Položil totiž základy současné klasifikace všeho živého na zemi. Ačkoli jsou některé jeho zákonitosti platné i dnes, mnohé poznatky působí vědcům spíše úsměv na tváři. Příkladem může být jeho tvrzení, že silnější ženy mají vagínu užší. "Vagína se u žen nestává více prostornou, když jsou tlusté, spíše se zúží, čím štíhlejší jsou, tím je jejich vagína širší," zaznamenal si Linné během cestování po Laponsku. Biologovi a cestovateli však během jeho pozorování neunikly ani dekolty. "Finské dívky mají velká prsa, laponské dívky mají malá, tak jako dívka, která si je nezkažená snaží uchovat pro svého manžela," napsal ve svém deníku učenec. Letos by tento přírodovědec oslavil tři sta let od svého narození. Své vrcholné dílo Systema naturae "Soustava přírody" vydal v roce 1735. V ní popsal tehdy známé rostliny a živočichy krátkým latinským popiskem a opatřil rodovým a druhovým jménem. Položil tak základy binomické nomenklatury, která se v systematické biologii používá dodnes.