Obyvatelé Dubí večer ven nechodí. Restaurace, Night kluby a striptýzové nebo masážní salony v té době už rozsvěcují směrem do ulice obrovité výkladní skříně a za jejich sklem se jako v akváriu začínají vlnit zdejší »děvčata«. Nabízejí se jako zboží, lákají zájemce posunky i odhalováním různých částí těl. Se soumrakem bere život v Dubí do svých rukou prostituce a všechno, co s ní souvisí. Němci ze Saska obcházejí popořadě všechny sexadresy, italští a turečtí řidiči se křiklavě chlubí svojí mužností, Švédové, Finové i Rakušani se »před tím« potřebují napít a podle toho mnohdy vypadají. Večerní a noční Dubí jako by nepatřilo ani Čechům, ani do Čech. Všechny prostitutky tu jsou až na vzácné výjimky cizinky - Rusky, Ukrajinky, Maďarky, Bulharky, Moldavanky nebo Rumunky. "Je to taková ženská »Varšavská smlouva«, posílená místními Romkami," říkají zdejší vtipálci. "Všechny my tu dóbro volno", popotahuje nosem žena v minisukni na pěší štaci u silnice Vytlučená asfaltová silnice se táhne přes Dubí k hranicím s Německem na přechod Cínovec a erotické podniky ji obklopují jako kuřata kvočnu. Od Obecního úřadu směrem k Teplicím připadá na každých padesát metrů chodníku dobrých dvacet metrů skleněných výloh. V nich postávají ve skupinkách po třech nebo i pěti zdejší »pracovnice«. Oblečením, nalíčením i chováním se snaží zaujmout bloumající sexturisty i řidiče projíždějících aut. Některé z nich sedí za sklem i na malých židličkách a je třeba přiznat, že právě jejich »cvičení s nářadím« má mezi sexuchtivými zákazníky mimořádnou odezvu. Když člověk prochází touto hlavní ulicí, má oči erotikou doslova zalepené. Najít obchod s jiným »sortimentem« je prakticky nemožné, pekařství, masna nebo obchody s potravinami (o ostatních nemluvě) vytlačily sexsalony někam na periferii města. Při troše představivosti si večerní návštěvník Dubí může s klidem myslet, že je kdesi ve vykřičené čtvrti Hamburku nebo Brém. "Servítky si brát nebudu. V Dubí je třicet sedm bordelů a v každém z nich takzvaně pracuje nejméně 5-7 prostitutek. To je síla, co?" říká bez skrupulí starostka města Jutta Kučerová. Na rozdíl od své předchůdkyně, která byla ve funkci za Nezávislou erotickou iniciativu, proslula rázným odmítáním prostituce. Takže Dubí má teď dvanáct ostrých městských policistů i vlastní kamerový monitorovací systém. Pouliční prostituce se ve městě nevidí, musela ustoupit do vnitřních prostor domů, kde se všechno odehrává. O vzruch je postaráno při tzv. »safari«. Policisté k němu sahají, jakmile se prostitutky z výloh přesunou na chodník - a to nesmějí. Projedou kolem a snaží se odchytit pár hříšnic, aby je mohli pokutovat. Ty se zase snaží utéci zpět do soukromí podniku, kam pro změnu nesmí muži v uniformách. »Safari« alespoň trochu narušuje plynulý chod tohoto podnikání, jinak policie v rukou nemá takřka nic. Dokázat pasákům nebo majitelům salonů kuplířství? Ani náhodou, z prostitutek se rázem stanou neteře, návštěvnice hotelu nebo dobrovolná výpomoc v kuchyni, čekající na chodníku na svého známého... "Bez zákona o prostituci se s tímhle »oborem«, morálně devastujícím hlavně děti a mládež, vypořádat nedokážeme," tvrdí starostka. Jinak to vidí Jozef, ochránce a patron hlavně romských »děvčat« v komplexu tří budov, kterým se v Dubí říká Parlament. Prý kvůli neuvěřitelnému nepořádku a špíně uvnitř i kolem, což zejména německým klientům kupodivu vůbec nevadí. Patron i strážce Jozef hovoří o těžkém osud žen a dívek z chodníku takřka se slzami v očích. "Dřív chodily tak za padesát marek, teď za 20-30 euro, ale málokterá má víc než dva klienty za měsíc. Copak se z toho dá žít a uživit rodina, když mají podporu 2500 korun a muže zavřené?" Robustní Rom s výmluvnou boulí pod levým podpažím viní městskou policii ze šikanování - "Za dvacet tisíc měsíčně tu před barákem sedí v autech a vyhánějí i zastrašují klienty. Copak to jde?" Až na tyhle faktické drobnosti ale prostitutky ve výkladních skříních ani jejich patrony nikdo moc neruší. Našminkovaný sex za sklem se v Dubí vysmívá světu venku a zatím nikdo to nedokázal změnit.