3°C
Nedávno jsme se s jeho skupinou EPRV 777 vydali za duchy do štol brněnské Stránské skály. Chtěli jsme navázat komunikaci s Vlastou Dostálovou (†14), která zde zahynula 14. října 1938 po pádu ze skály, a s její matkou, jež se údajně ve štole následně oběsila.
„V životě jsem se dostal několikrát do blízkosti smrti. V tu chvíli člověk začne vnímat svět z jiného pohledu. Od té doby se také zajímám o paranormální jevy s cílem pomáhat lidem v jejich životě s odváděním duchů a jiných podobných bytostí, které nepatří do našeho světa. A tím současně monitoruji takovéto aktivity i s pomocí moderní techniky,“ tvrdí Jaroslav Drábek.
Štoly ve Stránské skále, které se nacházejí ve více patrech, byly raženy střílením a za druhé světové války měly posloužit pro výrobu leteckých motorů Ostmark. Podle dobových dokumentů snad byly i zčásti zprovozněny. Dnes to tady připomíná jen opuštěnou jeskyni, ve stěnách jsou ještě vyvrtané otvory připravené pro výbušné nálože.
„Málokdo ví, že Národní přírodní památka Stránská skála je jedním z míst s nejvyšší paranormální aktivitou u nás. Vlastička Dostálová tady zahynula skutečně pádem ze skály, o oběšení její matky se dlouho jen spekulovalo. Pamětníci nám před lety tuto tragédii nakonec potvrdili. Zřejmě už od té doby se ve štolách projevují paranormální aktivity. Podařilo se nám dokonce s duchy mrtvých komunikovat díky speciálnímu záznamovému zařízení a následně fotograf pořídil snímek mlhoviny, ve které je možné poznat obličej odpovídající dostupné fotografii Vlastičky Dostálové. Duchové, již se transformují právě z mlhoviny, se zobrazují podle sympatií, respektive nezobrazují kvůli antipatii vůči osobě, která s nimi komunikuje,“ říká Jaroslav Drábek.
Chladnými štolami se svítícími kužely z baterek procházíme desítky minut, aniž bychom zaregistrovali něco výjimečného. Chvílemi je možné jen zaslechnout, jak kdesi v hloubce dopadají ze stropu na kamennou zem kapky vody.
Krotitel duchů
Jaroslav Drábek občas vytáhne přístroj K2 – Ghostmetr (říká se mu taky »duchmetr«), jenž se používá pro komunikaci s duchy i entitami. Postupně se rozsvěcují malé ledky, které mají napovědět, zda se v blízkosti nachází nějaká stopa po duchu. Zatím se ale nic neděje. Občas jen narazíme na stopy po vandalech, spícího netopýra nebo žílu vzácného krystalického kalcitu medově žlutohnědé barvy nazývaného medovec.
Až se v jedné z dalších štol náhle jedna z mladých žen otočí a opatrně přiznává, že jí někdo, něco trochu stáhlo šátek na hlavě. „Jsou mnozí, kteří něčemu podobnému nevěří, ale už jsme řešili i třeba případ, kdy nedaleko bitvy Tří císařů v blízkosti Slavkova u Brna pochodovali domem duchové vojáků. A když si to mašírují přes vaši ložnici, to je potom mazec.“
Většinou se prý podobné paraaktivity odehrávají v prosinci, kdy zde probíhá rekonstrukce Napoleonova vítězství. Tím se duchové donekonečna budí z jejich spánku a nemají klid. Jaroslav Drábek ví své, o paranormální jevy se zajímá 25 roků.
Dlouhé minuty se ve štolách nic mimořádného neděje, až přicházíme k místu, kde se životem měla skoncovat matka Vlastičky. Dívka byla po rozvodu svěřena do otcovy péče, který se podruhé oženil. I to byl možná důvod, proč se Anna Dostálová oběsila.
Nad námi se v tu chvíli vynořuje jen ve světle baterek viditelný dřevěný trám. Sice nejde o původní vzpěru, ale je to místo, kde si smyčku u krku zřejmě uvázala. Někdo tvrdí, že mu prostor pod trámem nedělá dobře po těle, jiný pociťuje nebývalý chlad.
„Vznikly tady ale i pozoruhodné fotografie s duchy transformujícími se z mlhoviny. Nevěřící tvrdí, že jde o zadýchané prostředí, ale když jsme zde byli jen ve dvou lidech a mlhovina se nacházela pět metrů nad námi…“
Jak zbavit ducha prokletí
„Slovo duch je trochu zavádějící. Duch v mlhovitých útvarech se totiž transformuje z mrtvého těla, je bílý a setrvává na novém místě jen krátce po smrti člověka. Převtělené duše, revenanti, jsou nemrtví, již se z nějakého důvodu vrátili zpět v astrální podobě, protože neměli v hrobě klid, což je případ také Vlastičky a její matky. Pomoci revenantům odejít pryč z místa tragédie může jen duše člověka. Šedí až černí revenanti jsou navrátilci spojovaní vždycky s nějakým zlem nebo tragédiemi, jakými jsou sebevražda nebo vražda. Tyto entity bývají fyzicky nebezpečné a také umějí hýbat předměty a ovládat elektroniku. Setkali jsme se ale také s motýlím mužem, který se vyskytuje vždy na místech, na kterých má někdo zemřít násilnou smrtí. Máme za sebou už 16 vyřešených a dva nevyřešené případy,“ přednáší zasvěceně »krotitel duchů« Jaroslav Drábek.
Později pan Drábek vytahuje další přístroj, tentokrát jde o Spiritbox P-SB 7, který má komunikovat s duchy na principu volných frekvencí rádiového signálu. Vzápětí ale lovec duchů konstatuje, že jej nemůže použít, neboť jsou nově vložené baterky vybité. A nahlas ironicky děkuje Vlastičce, že baterie připravila o energii, což se stává právě při paraprojevech. Naštěstí situaci zachraňuji náhradními bateriemi. Poté už nebrání nic tomu, aby na přístroji naladil potřebnou frekvenci.
„Dobrý den. Je tady s námi Vlastička Dostálová?“ volá do štol lovec a my se ani nehneme a napínáme uši. Přístroj ale vydává stále stejný přerušovaný šum, proto otázku opakuje. Po chvíli šum přerušuje málo zřetelné – ano. A některým začíná běhat mráz po těle. Slabé ano se ozývá i na dotaz, zda ve štole pobývá i její maminka. A v tomto duchu konverzace i pokračuje.
„Chcete odtud odejít?“
„Chceme.“
V jednom okamžiku se znovu ošije mladá žena s tím, že jí někdo sáhl na nohu.
Drábek: „Byla jste to vy, nebo maminka.“
„Maminka.“
„A zatahala jste ji za šátek?“
„Ano.“
Poté se s Vlastičkou rozloučí.
„Přístroj funguje na frekvencích jiných, než jsou ty rádiové, proto jsme schopni vzájemně komunikovat. Navíc tady není žádný signál. Oni nás vidí, my je ne. Dostali jsme se například do místa pod Macochu, kde ukončilo život několik desítek sebevrahů. Naším směrem šel podivný mrak s hnilobným zápachem. V místě, kde bývá teplota dva stupně, bylo najednou minus pět. Pokud podobným aktivitám někdo nevěří, říkám: Mějte k místu úctu, nechte je v klidu, neposmívejte se jim, nestojí to za to. Není to nějaká legrace, o čemž se mnozí přesvědčili na vlastní kůži,“ uzavírá lovec přízraků Jaroslav Drábek.
Míra nebezpečí jednotlivých kategorií duchů
➤ Na běžných hřbitovech se revenanti běžně nevyskytují, jsou zde jen zbytkové energie lidí tady pohřbených.
➤ Paranormální jev není vysvětlitelný racionálním myšlením, vědeckými názory a bývá kontroverzním tématem.
➤ Duchové neboli EPRV jev (Ekto Plazmatický Reziduální jev). Jde o bílé, šedé i černé entity patřící do oblasti tzv. inteligentního strašení. Mnohdy dokážou ovládat elektroniku a také pohybovat předměty. Nebezpečnost třída 1.
➤ Zbytkové-reziduální strašení. Většinou jde o stopy po událostech projevující se stíny a astrálními výjevy vždy ve stejném čase, dochází zde k zachycení jevu v časové smyčce. Nebezpečnost 0.
➤ Poltergeist. Jev vyvolaný většinou působením podvědomí malých dětí a teenagerů. Jde o pohybující se předměty, samovolné zavírání a otvírání dveří, spouštění elektronických přístrojů a spotřebičů a další projevy provázené rachocením a hlukem bez zjevných technických příčin a důkazů. Nebezpečnost 2–4.
➤ Smrtelně nebezpeční revenanti vznikají vždy po nedokončeném pohřebním obřadu, prokletí po smrti, v závislosti na pozůstalých dokážou škodit pozůstalým, když zasahují do jejich teritoria například rekonstrukcí domu, bytu a jinými způsoby. Dochází ke zvýšeným projevům a paranormálním aktivitám v daném místě nebo lokalitě. Projevují se tlejícím zápachem zatuchliny nebo zápachem hnijícího masa, tzv. mrtvolný puch a také prudké změny teploty v místnostech. Nebezpečnost 1–7.
➤ Démon. Mytická bytost přichází vždy jen se svolením oběti samé. Posedlost démony je nejhorší stav mysli člověka. Napadá děti i dospělé. Nebezpečnost 6–7.
➤ Zlé duše jsou k místům výskytu a osobám upoutávány tím, že nechtějí opustit milovaného člověka, kterého chtějí sobecky pro sebe i po smrti. Nebezpečnost 1–6.
➤ Pomstychtiví. Většinou se jedná o entity tragicky zahynulých lidí, kteří trpěli při smrti – oběti vrahů, znásilnění se smrtelným následkem. Nebezpečnost 1–6.
➤ Neodejdivší. Duše, které tu zůstávají k ochraně nebo z lásky k milovaným bytostem, ze kterých se stávají revenanti.
ze spánku a hlava asi dvouleté holčičky v mlhovině když zemřela ve 14 letech aj.
