Příběh, ze kterého mrazí, se píše už od léta 1966, kdy byla ve východní části Čelákovic objevena kostra. Našla se při běžném výkopu vodovodního potrubí na soukromém pozemku nic netušícího Františka Zmeka. Jenže nebyla jediná…
Nakonec se v celkem jedenácti odkrytých hrobech našlo čtrnáct nebožtíků výlučně mužského pohlaví. Všechny ale zarazil fakt, jak byly kostry pohřbeny. Některé ležely na boku, aby mrtvý neviděl na východ slunce, další zase měly svázané ruce, zacpaná ústa pískem či hlavy oddělené od těl. Jedna z koster pak měla vražený kůl do země u levé paže – zřejmě dotyčného někdo považoval za upíra, a tak mu proklál srdce, aby se ho definitivně zbavil.
A právě na tohoto obávaného upíra se zaměřil brazilský umělec a grafik Cicero Moares (33), jenž se rozhodl, že ho »oživí«. Stačila mu k tomu lebka nalezená před padesáti lety v Čelákovicích a 3D technologie.
Díky ní totiž vymodeloval podobu muže, který před stovkami let vzbuzoval v lidech hrůzu. „Byla to vážně zajímavá práce, naštěstí se ta lebka zachovala ve velmi dobrém stavu,“ říká Moares. „Už když se začaly objevovat první rysy toho muže, viděl jsem, že mu v době smrti bylo kolem pětatřiceti let, měl ostře řezané rysy a byl dobře stavěný,“ popisuje grafik.
Za upíry do muzea
Stáří koster se datuje do 10. a 11. století. Od 18. století mělo místo název Mrchovláčka. Podle pracovníků Městského muzea v Čelákovicích to ale nejsou upíři, nýbrž lidé, kteří zemřeli násilnou smrtí. Zřejmě se prý jednalo o vyvrhele žijící na okraji společnosti, kterým byl odepřený náboženský pohřeb i pochování na hřbitově.
V rámci půlstoletí, které od archeologického výzkumu uběhlo, pořádají v Městském muzeu v Čelákovicích i výstavu s názvem Byli v Čelákovicích upíři? Začíná 11. listopadu a končí 26. února, zájemci ji mohou navštívit vždy od 9:00 do 12:00 hodin a od 13:30 do 17:00.