7°C
Zakladatelé Asgardie evidentně čerpali při výběru názvu pro svůj mimozemský stát z obou zdrojů. Nejde přitom o nějaké samozvané mesiáše, ale seriózní vědce. Otcem myšlenky Asgardie je totiž Igor Ashurbeyli, předseda výboru UNCESCO pro vesmírnou vědu a zakladatel výzkumného centra AIRC (Aerospace International Research Center). Spolu s ním se na jejím vzniku podílelo ještě několik významných osob. Jde o vědce z převážně USA, Kanady, Ruska i dalších států.
Jaký je jejich cíl? Skutečně chtějí vytvořit první vesmírný národ a požádat OSN o jeho oficiální uznání. V podstatě chtějí založit utopickou společnost sídlící ve vesmíru, která by se řídila vlastními pravidly, respektovala by osobní individualitu každého svého člena, jejím základním posláním by bylo rozvíjet lidské poznání a vědu tak, aby pomáhaly zlepšovat život všech občanů Asgardie. Vesmírné občanství by jim mělo umožnit rozvíjet ho bez pozemských společenských a legislativních omezení.
Vypuštění satelitu
Samozřejmě by nebylo nic platné, kdyby Asgarďané nadále museli zůstávat na Zemi, byli omezení pravidly a zákony krajiny, ve které právě žijí. Jedním z jejich hlavních cílů je vybudovat vesmírnou kolonii. A myslí to vážně, svůj první satelit totiž chtějí podle slov Ashurbeyliho vypustit do kosmu již do dvou let. Chtějí tím zároveň připomenout výročí úplně prvního vypuštěného satelitu, který se dostal na oběžnou dráhu. Stal se jím Sputnik 1 a na orbit ho vypustili 4. října 1957. Byla to malá 60centimetrová koule, která de facto nedělala nic jiného, než vysílala na Zemi rádiový signál.
Takovýchto více či méně utopických projektů existuje samozřejmě více. K nejznámějším patří projekt základny sdružení Mars One. Zastřešuje ho nezisková organizace, která pracuje na vytváření trvalé základny. Ta by byla prvním krokem na cestě k ekonomickému využívání planety. V roce 2025 by měla být základna připravená na přijetí astronautů. Ti však nebudou mít šanci vrátit se na Zemi. Stanou se prvními osadníky. Na Marsu by měli mít systémy na tvorbu a recyklaci vody i dýchatelného vzduchu. První osadníci by na povrchu měli přistát v roce 2027. Další by měli dorazit o dva roky později.
Sférické kolonie
V NASA už před několika desetiletími uvažovali o cylindrických koloniích s jedním velkým centrálním tělesem a množstvím menších. Cylindrický tvar má například projekt vesmírné kolonie Kalpana One z roku 1990. Žilo by v ní asi pět tisíc lidí. Dalším preferovaným tvarem jsou toroidy, informovala Pluska.sk. V nich by centrální těleso obklopoval mohutný dutý prstenec, kde by žili lidé. Známým projektem je Stanford Torus z roku 1975. Ten je určen přibližně pro 10 tisíc lidí. Popularitě mezi vesmírnými architekty se těší i sférické kolonie.
První popsal už téměř před sto lety irský fyzik John Desmond Bernal. Od té doby se podobné projekty označují jako Bernalovy sféry. Jednou z nejznámějších je kolonie Gerarda K. O’Neilla nazvaná Island One. Určená je 20 až 30 obyvatelům. Nabídka na občanství v Asgardii už za prvních 40 hodin oslovila víc než sto tisíc lidí. Požadavky na nové obyvatele nejsou přehnané. K žádosti vám stačí věk nad 18 let a e-mailová adresa. Vypuštění nanosatelitu přitom není na poměry vesmírného výzkumu nic výrazně drahého. Jde o záležitost několika statisíců korun.
Kdyby chtěli vyslat velký satelit, je to už jiná káva. Při použití rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX se může účet vyšplhat až k přepočtu 1,5 miliardy. Kdo a jak bude celý projekt financovat, není zatím vůbec jasné. Jednou z iniciativ, které by mohly potenciální sponzory nalákat, je vybudovat kolem Země ochranný štít, který by měl planetu chránit před nebezpečím přicházejícím z kosmu – slunečními bouřkami, meteority a vesmírným odpadem. Uvidíme, jak se Asgardii bude dařit. Projekt je to slibný.
