Svátky, jak je neznáte! Nejdivnější vánoční tradice z celého světa

Vánoce u protinožců se slaví na pláži. V Austrálii totiž v prosinci vrcholí léto a teploty tu šplhají až k 30 stupňům Celsia. Není proto divu, že Australané vánoční stromečky staví z plechovek od piva a surfaři oblečení jako Santové vyrážejí brázdit vlny. Letos se jich sešlo úctyhodných 320, díky čemuž byl překonán i rekord z Guinessovy knihy.

Australské Vánoce na pláži

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Skandinávské země mají místo Ježíška či Santa Clause malého rošťáckého skřítka, který nosí dětem dárky. Rodiny mu nechávají v místnosti misku rýžového pudinku či ovesné kaše, aby na ně byl hodný. Pokud by tak totiž neučinili, mohl by jim dárky ukrást.

Skandinávské země mají místo Ježíška či Santa Clause malého rošťáckého skřítka, který nosí dětem dárky.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Proč věřit na jednoho Santu, když jich můžete mít třináct?! Islanďanům nosí dárky celkem třináct vánočních chlapíků, kteří přijdou do měst už dva týdny před Štědrým dnem. Každou noc pak chodí po městě a nadělují dětem dárky do ponožek, které jsou u oken. A pokud zlobily, dostanou shnilou bramboru. Líné děti se navíc musí bát i vánoční kočky, která je sežere, pokud nebyly pracovité.

Islanďanům nosí dárky celkem třináct vánočních chlapíků. S nimi ale přichází i kočka, která sežere nezbedné děti.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Vánoce v Japonsku jsou dnem jako každý jiný. Štědrý den dokonce ani není národním svátkem. Místní si i přesto vánoční svátky celkem oblíbili a utvořili si nějaké tradice. Tou nejbizarnější je zcela jistě návštěva KFC. Rodiny do fastfoodového řetězce vyráží pro speciální vánoční kyblík, který je typický pro jejich štědrovečerní tabuli. Smažené kuře je tu na Vánoce tak populární, že si ho musíte objednávat i několik týdnů předem.

Japonci slaví Vánoce v KFC.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Některé vánoční zvyky Rakušanů a Němců mají pořádně hororový nádech. Do ulic v prosinci totiž vyráží děsiví Krampusové, což je obdoba našich čertů. Tato odporná stvoření z Alp hledají zlobivé děti, které mají za úkol potrestat.

Děsiví Krampusové, tedy čerti, kteří straší děti v Německu a Rakousku.

Autor: ČTK, EPA, Reuters

Venezuelci jsou skoro z 90 % křesťané a na Štědrý den hojně vyráží na mše. Hlavní město Caracas má ale jednu velmi zvláštní tradici. Ráno na Vánoce se zavřou ulice pro auta a místní vyráží do kostela na kolečkových bruslích! Přitom odpalují ohňostroje a skandují: „Ježíš se narodil!“

Venezuelci na cestě na vánoční mši obouvají brusle.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Norové věří, že na Štědrý den se venku prohání čarodějnice a zlé bytosti a páchají rošťárny. Aby čarodějnice nemohly vyrazit na oblohu, místní schovávají a zamykají všechna košťata. Pro Nory to tak přinejmenším znamená, že na Vánoce nemusí uklízet.

Norové na Vánoce zamykají košťata před čarodějnicemi.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Štědrovečerní tabule v Grónsku není nic pro slabé povahy. Místní tradiční specialita Kiviak se totiž připravuje už měsíce před Vánoci. Kiviak se připravuje z pěti set mrtvých alk (ptáci), které se vcelku včetně peří a zobáků zašijí do tulení kůže, a celé se to nechá pár měsíců uležet. Jde prý o náramnou pochoutku. Na Vánoce se pak muži starají o ženy.

Štědrovečerní tabule v Grónsku není nic pro slabé povahy. Na snímku místní tradiční specialita Kiviak, která se připravuje z mrtvých ptáků zašitých v tulení kůži.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Neobvyklé vánoční tradice mají i Katalánci. Počátkem prosince si doma vystaví poleno zvané Tió de Nadal. Děti mu každý den dávají „najíst“ a starají se o něj, protože věří, že jim na Vánoce „vykadí“ dárečky.

Katalánské poleno Tió de Nadal, které dětem „vykaká“ dárky.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Vánoce na Ukrajině nejsou nic pro lidi s arachnofóbií. Místní totiž zdobí vánoční stromečky pavučinami. Podle místního folklóru totiž kdysi žila žena, která neměla peníze a nemohla si dovolit ozdobit vánoční stromeček. Když o Vánocích ráno děti vstaly, stromeček byl pokrytý pavučinami, a jakmile na něj dopadlo první světlo, pavučiny se proměnily v zlato a stříbro. Místní proto věří, že pavučiny přináší štěstí.

Ukrajinský vánoční stromeček s pavučinami

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Báječnou tradici mají Estonci a Finové. Seveřané totiž věří, že v jejich saunách žijí vánoční skřítci, kteří je ochraňují. Na Štědrý den proto vyráží do sauny, kde úplně nazí odpočívají a nabírají síly.

Sauna nabízí příjemné odreagování.

Autor: Profimedia.cz