Jedni se je snažili uchránit před bombovými útoky, druzí zase vytvářeli speciální trofejní jednotky, vyzbrojené místo samopalů katalogy s vybranými uměleckými díly k ukradení. Tuto málo známou stránku druhé světové války připomíná unikátní výstava nedaleko od českých hranic.

Zámek s tajemstvím

Nad řekou Mohelnicí (německy Müglitz), padesát kilometrů severně od Ústí nad Labem, se v německém Sasku k nebi tyčí zámek Weesenstein. Honosné paláce a vysoká štíhlá věž jsou hlavními atrakcemi, která sem láká turisty. Málokdo přitom ví, že ke konci druhé světové války sehrál tenhle skvost důležitou roli. Díky své dobré poloze a stavebním výhodám se stal tajným úkrytem uměleckých děl z celého Saska včetně Drážďan.

Pod dohledem nacistických odborníků tu měla přečkat bombardování, aby se časem vrátila do původních muzeí a galerií. Jenže postupující Rusové měli jiné plány...

Zloději na obou stranách

Pro začátek důležité upozornění! Osud Weesensteinu není černobílým příběhem o hrdinech a lumpech. Každá válka má mnoho zrůdných tváří a krádeží cenností se dopouštěly téměř všechny strany konfliktu. Koneckonců, sám Adolf Hitler plánoval vytvoření obrovského muzea uměleckých děl v rakouském Linci, nedaleko svého rodiště Braunau, kde by shromažďoval cennosti zcizené z dobytých států Evropy. Nacisté pak pro linecké muzeum nakradli desítky tisíc uměleckých děl! Se stejnou důsledností přitom ochraňovali své vlastní cennosti před nepřátelskými vojsky.

Hledá se úkryt!

Už pár dní před vypuknutím druhé světové války dostávají německá muzea z nejvyšších míst příkaz, aby nejcennější kousky schovala do krytů. V roce 1942, jak přibývá bombových náletů na Německo, se pak umění stěhuje z měst. Jedním z vybraných míst je i Weesenstein, který se díky odlehlé poloze, velikosti a tlustým zdem stává hlavním skladem uměleckých děl v Sasku. Míří sem například obrazy z drážďanské Obrazárny starých mistrů včetně proslulé Sixtinské madony malíře Raffaela Santiho, vzácné knihy (např. Mayský kodex), mince i minerály.

Celkem sem poklady přiveze třicet přeplněných náklaďáků. Dělníci musí upravit klimatické podmínky na zámku, do podlah přidávají vytápění, aby skvosty nedozírné ceny nedošly úhony. V přízemí se budují místnosti pro ozbrojené složky, které mají v popisu práce mimo jiné chovat se nenápadně a přísně mlčet o tom, co se na zámku skrývá. Nutné je i každodenní utírání podlah a zametání prachu, či povinnost mít neustále zatemněná okna.

Ke konci války tu v klidné atmosféře žije až třicet lidí – kromě stráží také zástupci různých německých muzeí s rodinami. Kontrolují stav objektů, restaurují poničené obrazy, vedou důkladnou evidenci stále nových a nových přírůstků. Na začátku května 1945 se však klidná doba rázem obrací v chaos!

Rusové přicházejí

Na rozdíl od Hitlera přišel Stalin na nápad krást cennosti z podmaněných území až v posledních letech války. Po otevření východní fronty v roce 1941 se speciální jednotky Rudé armády zaměřovaly jen na sběr Němci opuštěné vojenské techniky, tzv. trofejní služba začala působit až po roce 1943. A teprve v samém závěru války připravili sovětští odborníci plán vývozu uměleckých děl z Německa, oficiálně šlo o náhradu za vzácnosti zničené v předchozích letech Němci.

S rudoarmějci tak do Německa mířili i poradci sovětských muzeí, kteří vyhledávali umělecká díla vytipovaná většinou podle odborné literatury. V Sasku jim šlo především o Raffaelovu Sixtinskou madonu...

Kde je madona?

Toho dne – 10. května 1945 – se prý rozrazila brána zámku a sovětský generál na vystrašený personál zařval: „Kde je Sixtinská madona?!“ Poručík Leonid Rabinovič – člen trofejní komise, která už předtím v Drážďanech a okolí vypátrala celou řadu ukrytých uměleckých sbírek – pak osud slavného díla zpečetil. Už v červenci 1945, po pečlivém zdokumentování všech zabavených skvostů, odjíždí ve vlaku nacpaném cennostmi do Moskvy a osobně odevzdává Sixtinskou madonu do tamního Puškinova muzea. Obraz je jedním z celkem 2,6 milionu uměleckých děl, které si Sověti odvezou!

Dlouhých deset let je Sixtinská madona jednou z hlavních atrakcí moskevského muzea. Do Německa, tedy samozřejmě do toho „správného – východního – socialistického“, se obraz vrací až v roce 1958. A o rok později Sověti východním Němcům odevzdávají dalších asi 1,5 milionu uměleckých děl. Co se stalo se zbytkem? Mnohé z cenností jsou dodnes skryté kdesi v Rusku či na Ukrajině...

Hitlerovi zloději

Alfred Rosenberg

Přední nacistický ideolog, jeden z tvůrců holocaustu. Vedl speciální jednotku, která v cizině vyhledávala umělecká díla. Loupil cennosti Židům, raboval muzea. Po válce byl popraven.

Hans Posse

Historik pověřený projektem Vůdcova muzea v Linci. Shromažďoval obrazy a další cennosti zabavené nejen Židům. Zemřel na rakovinu v roce 1942 a měl na Hitlerův rozkaz honosný státní pohřeb.

Hermann Voss

Nástupce Posseho, bral díla z Nizozemska, Francie a Belgie. Žil i na Weesensteinu. Po válce se vyhnul trestu a až do své smrti v roce 1969 pracoval jako historik umění a umělecký znalec.

Zničené město plné těl

Apokalypsa! Když ve dnech 13. až 15. února 1945 zasypalo více jak třináct set britských a amerických bombardérů Drážďany téměř čtyřmi tisíci tun výbušných a zápalných pum, nastalo peklo! Město plné uprchlíků unikajících před sovětskými vojsky bylo téměř srovnáno se zemí, na ulicích se kupila ohořelá těla a v centru nezůstal snad jediný nepoškozený dům. Většina uměleckých děl už byla v bezpečí, tisíce ale byly nenávratně zničeny.

Weesenstein, perla Saska

Jeden z nejkrásnějších zámků Saska rostl nad korytem řeky přes 800 let. Majitelé, mezi kterými byl třeba saský královský rod Wettinů, mu během staletí vtiskli unikátní podobu. Návštěvníky tu čeká tajemný svět chodeb a spletitých schodišť. Komnaty vyzdobené původním zámeckým nábytkem a honosnými tapetami, nádherná zámecká kaple i přepychová klasicistní zimní zahrada svědčí o vybraném vkusu šlechtických pánů. Více na www.schloss-weesenstein.de/cs.

Sixtinská madona

Světoznámý obraz italského renesančního malíře Raffaela Santiho, který ho namaloval těsně před smrtí v letech 1513/1514. Dnes je asi nejslavnějším uměleckým dílem obrazárny v drážďanském Zwingeru.

Informace a vstupné

Výstavu „Bombensicher! Umění v bezpečí na zámku Weesenstein v roce 1945“ můžete vidět až do 7. října. Texty k výstavě jsou také v češtině. Zámek nabízí pro návštěvníky audioprůvodce v českém, německém a anglickém jazyce (2 eura). Na celkem 25 stanovištích se dozvíte nejen zajímavosti o stavbě zámku a jeho dějinách, ale i různé příběhy a legendy. Vstupné pro dospělého činí 7,50 eur, zlevněné 6 eur, děti od 6 do 16 let platí 1 euro, mladší 6 let mají vstup zdarma.

Fotogalerie
23 fotografií

Video: Historik Martin Rája hovoří o nové expozici útrpného práva na zámku ve Slavkově 

Video
délka: 02:53
360p

Historik Martin Rája hovoří o nové expozici útrpného práva na zámku ve Slavkově. Blesk TV Zdeněk Matyáš