Třiadvacetiletá blondýnka Erni Petriová se vracela domů z nákupu. Cestou zahlédla šest dětí, jak se krčí v příkopu. Manželka příslušníka jednotek SS okamžitě věděla, jak se tam dostaly. Museli to být Židé uprchlí z transportu smrti.

Sama už měla dvě děti. Podvyživené chlapce ve věku od šesti do dvanácti let vzala tedy domů. Utišila je, dala jim najíst. Pak je odvedla do lesa, postavila na okraj hluboké jámy a chladnokrevně popravila. Každý dostal kulku do týla.

Schizofrenní kombinace milující matky a vraždící bestie nebyla v nacistickém Německu ničím neobvyklým. Nová kniha historičky Wendy Lowerové přináší desítky podobných mrazivých příběhů.

Třetí říše byla vnímána jako mužský svět. Činnost žen se omezila na Kinder, Küche, Kirche, tedy děti, kuchyně, kostel. Podle Wendy je to však  úplný nesmysl. Od chvíle, kdy se nacisti dostali k moci a nastolili politiku árijské rasové čistoty, stovky zdravotních sester se podílely na zabíjení tělesně postižených pacientů.

Pauline Kneisslerová pracovala na zámku Grafeneck, jednom z vyhlazovacích center, v kterém probíhal Program eutanazie nazývaný také jako T4. Ve čtyřicátých letech tu zemřelo minimálně 10 tisíc postižených lidí. Kneisslerová osobně chodila po německých nemocnicích a každý den vybrala 70 lidí, kteří šli do plynové komory. Zabíjela oxidem uhelnatým. "Nebyla to špatná smrt. Nebolela," tvrdila bestie.

Mezi ženy - zrůdy patřila Liselotte Meierová. Drobná Němka byla sekretářkou důstojníka SS. Vždy, když organizoval zvrhlou party, během které s oblibou lovil Židy, jakoby to byl nějaký sport, slepě ho následovala.

Nejhorším monstrem mezi ženami Třetí říše však zřejmě byla Johanna Altvaterová. Její specialitou bylo zabíjení dětí. Často napochodovala do nemocnice, vybrala si jedno dítě, odvedla ho na balkon ve třetím patře a shodila na chodník. Jindy zas děti lákala na sladkosti. Když otevřely ústa, rychle jim do nich strčila revolver a střelila. Svědci vypověděli, že Altverovou viděli, jak chytila židovského chlapce za nohy a "mlátila s ním o zeď, jakoby prášila koberec"."Takový sadismus jsem nikdy neviděl. Do konce života to budu mít před očima," řekl otec, kterému takto zabité dítě hodila k nohám.

Žádná z žen kromě Petriové za svá zvěrstva nikdy nepykala a po výslechu byly všechny propuštěné na svobodu.

Fotogalerie
3 fotografie