Včera měl poslední socialistický odsouzenec k trestu smrti Zdeněk Moré (66) opustit vězení a poprvé po 25 letech se nadýchat čerstvého vzduchu bez vězeňského mundúru. Místo na svobodě jsme se ale setkali v Bohnicích.
„Fakt?“ ptá se udiveně menší a hubenější muž o holi, když mu vysvětluji, proč za ním jdu. „Dnes vás měli pustit z vězení,“ odpovídám. Působil poněkud odevzdaně, snad jakoby už zapomněl, jak strašný a brutální čin spáchal a jak dlouho byl v chládku.

Na tragický den 7. června 1989 Moré příliš nevzpomíná. Buď o něm nechce mluvit, nebo si to pamatuje už jen matně. O tom, co provedl, ale ostatní vědí. „Chodíme na kroužky, kde mluvíme o tom, proč tu jsme, nemá cenu něco zapírat,“ říká. Co bude za rok? Nad tím nijak nepřemýšlí. „No to bude zase soud a pak se uvidí,“ řekl jako by nic. Žádné plány nemá, co bude dělat, neví.

Z vězení do Bohnic

Žaloba navrhovala trest smrti, ale ten byl ještě před soudem v roce 1990 zrušen. Zdeněk Moré (66) tak v říjnu toho roku dostal doživotí. O rok později odvolací soud změnil rozsudek na 25 let za mřížemi. Původně měl zdi věznice opustit včera. Soud mu ale ještě nařídil ústavní léčbu. V červnu příštího roku tedy soud jeho případ znovu projedná.

„Tak co, natrhala sis jich dost?“ ozvalo se zpod žebříku, na kterém stála jedenáctiletá Hanka a do košíčku trhala třešně. Ptal se ji tehdy jedenačtyřicetiletý Zdeněk Moré. Jakmile slezla dolů a začala se ohýbat pro popadané ovoce, bylo rozhodnuto. „Přistoupil k ní zezadu, sevřel jí krk, odtáhl asi 30 metrů dál, položil na zem...“ popisuje brutální čin Rudé Právo. Moré nebohou dívku znásilnil. Když si ale uvědomil, co udělal, vytáhl nůž a podřízl jí hrdlo a bodl ji pod ucho. Tím život školačky skončil. O den později ji našel spolužák, když šel taky na třešně. O šest dní později už byl Moré v rukou policie.

Zabil, protože ho to vzrušilo

Při rekonstrukci vraždy měli policisté co dělat, aby se jejich kolegové při pohledu na Morého udrželi. Případ byl tak strašný, že ho nechce po 25 letech komentovat ani tehdejší šéf mordparty, která Morého řešila, Jiří Markovič. „Nezlobte se, ale nechci k tomu nic říct,“ řekl Blesku bývalý kriminalista.

V bytě Morého tehdy kriminalisté našli velmi zvláštní fotografie. Na jedné byla žena s výrazem strachu a na druhé muž s podříznutým krkem. Nad nimi Moré onanoval. I proto znalci byli toho názoru, že za vraždou nebyl strach, ale vzrušení.