Odtajněný archiv StB: Český Šakal chtěl Zápotockého poslat do nebe!
S trhavinou vytáhl do boje proti komunistickému režimu i jeho premiérovi, jenže se bál, že přitom zraní nevinné lidi. To bylo životní dilema »opatrného atentátníka« Františka Zajíčka (†58). Přestože nikoho nezabil ani nezranil, StB ho dostala na popraviště.
Skoro zapomenutý příběh Františka Zajíčka a jeho skupiny lze dohledat v odtajněných archivech StB. Bývalý partyzán, který za války vyhazoval do vzduchu vlaky Němcům, zůstal tomuto způsobu boje věrný i po komunistickém převratu v roce 1948.
»Rudé« nesnášel stejně jako nacisty, a tak začal zase shromažďovat výbušniny. Kamarád, který pracoval v ústeckém kamenolomu, mu jich nanosil desítky kil. Zajíček chtěl pokračovat v destrukci železničních tratí, aby oslabil režim. Stejně jako jeho »kolega atentátník« Šakal ve Francii plánoval i on zabít politickou špičku – tehdejšího předsedu vlády Antonína Zápotockého. Nálož chtěl umístit do kanálu a odpálit ve chvíli, kdy nad ním bude Zápotockého limuzína. Jenže měl strach, že kovová mříž a dlažební kostky zraní okolostojící lidi, zatímco papaláš díky pancéřování přežije… Proto od atentátu upustil.
Zajíček k diverzi získal přes dvacet zaměstnanců drah. Nakonec jedinou uskutečněnou akcí skupiny bylo demonstrativní zničení železničních kolejí ve Veselí nad Lužnicí během sjezdu KSČ v květnu 1949. K výbuchu došlo, až když se Zajíček ujistil, že to žádné vlaky neohrozí. Skupina byla vyzrazena náhodným udavačem až v roce 1954. Všichni byli brutálně vyslýcháni. Ve dvoudenním procesu s 11 lidmi byl Zajíček odsouzen k trestu smrti. Oprátku mu kat nasadil 7. července 1954 v Praze na Pankráci. Odsouzení byli rehabilitováni v roce 1990. O tři roky později získal Zajíček čestné občanství města Ústí nad Labem in memoriam.
