4°C
Mnohá místa vypovídají o minulosti této země více než celá knihovna historických pojednání. A to je i případ pražského Klárova. Právě tady, téměř na stejném místě, vyhasly tři životy.
Pomníček datovaný k 7. 5. 1945 nás vrací zpět na konec druhé světové války, do dnů Pražského povstání. A jeden z jeho účastníků, F. Boček, tady padl za vlast, jak se píše na pomníčku. Během Pražského povstání ho zastřelili němečtí vojáci.
Druhou obětí ze dne 26. 8. 1968 je Marie Charousková. Ta byla ve svých 25 letech na Klárově zastřelena samopalem sovětského okupačního vojáka. Nebylo to v boji ani při nějaké »provokaci« vůči okupantům. Sovětský voják z opodál stojícího tanku tehdy najednou, bezdůvodně, spustil palbu do davu.
Aby té historické absurdity nebylo málo, necelých 100 metrů od obou pomníčků se nachází místo, kde 9. 5. 1945 padl při osvobozování Prahy sovětský tankista Ivan G. Gončarenko. Připomíná to pamětní deska…
Na konzultaci nedošla…
Marie Charousková se vydala 26. srpna ráno do Dejvic na ČVUT, kde se chystala konzultovat téměř dokončenou diplomku. Podle některých zdrojů měla diplomku odevzdat. Na Klárově chtěla kolem deváté přesednout na tramvaj.
Při přecházení ulice se náhle ozvala střelba. Krátká dávka ze samopalu cílila do skupinky civilistů na přechodu. Zbraň držel jeden ze sovětských vojáků sedících na tanku před nedalekou restaurací. Střely zasáhly právě studentku.
V Nemocnici Pod Petřínem byla operována, ale veškerá snaha chirurgů o záchranu mladého života byla marná. Podle některých informací to ale bylo trochu jinak.
Ruský voják měl vyzvat Marii Charouskovou, aby si sundala z šatů trikoloru s černou stužkou, symbolizující odpor k invazi armád Varšavské smlouvy. Ta odmítla a voják ji zastřelil. Tato verze ale nemá oporu ve svědeckých výpovědích. Zpochybnil ji i manžel Marie, Vladimír Charousek.
Ten zůstal sám s malým synem. Po incidentu se podle svých slov stal pro vedoucí pracovníky osobou nežádoucí, protože připomínal, co se stalo. A o tom se nesmělo mluvit. Aby si udržel zaměstnání, nesměl o osudu své ženy nikde mluvit.
Vrah nebyl potrestán, a když o incidentu informoval Československý rozhlas, okupanti to označili za vylhané vysílání poškozující bratrskou pomoc československému lidu. Zmizet musel i spontánní pomníček na Klárově. Vrátil se na své místo až po roce 1989.
Okupanti způsobili smrt 402 lidí
Při první fázi invaze Varšavské smlouvy do Československa, tedy od 21. srpna do konce roku 1968, bylo zabito 135 našich občanů, 500 lidí utrpělo těžká zranění. Nebyli v drtivé většině zabiti či zraněni v boji, ale zbytečnou střelbou okupantů nebo jejich bezohledným jednáním na silnicích.
Celkově Sověti během 23letého pobytu v Československu zabili 402 civilistů. Tehdejší režim upřednostnil zájmy sovětských okupantů před ochranou životů domácích obyvatel. Manipuloval vyšetřování a většina viníků nebyla potrestána.
Celou řadu exkluzivních informací, rozhovorů a reportáží věnovaných sovětské okupaci Československa obsahuje speciální publikace Blesku Běž domů, Ivane!
JAK OBJEDNAT PUBLIKACI
Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru: ODSUN mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ Příklad: ODSUN Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900
Cena každé přijaté SMS je 39 Kč vč. DPH (zahrnuje poštovné i balné). Provozuje CZECH NEWS CENTER, a. s., infolinka 296 363 199 ve všední dny 8–16 hod., mobil@cncenter.cz, www.platmobilem.cz
