5°C
Mladá nešťastnice Danuše nebyla jediným případem úmrtí rok po okupaci Československa. Umírali i další. Celkem si okupace vyžádala v roce 1968 108 mrtvých, 500 těžce zraněných a stovky lidí zraněných lehce.
Otec Danuše Jaroslav Muzikář si pamatuje na den, kdy ztratil svoji dceru, jasně. 21. srpna 1969 šel s kamarády do centra. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti uzavírali ulice, protože v nich demonstrovaly tisíce lidí. Když potkal své dvě dcery Danuši a Jarku, chtěl, aby šly okamžitě domů. Ty nechtěly a pokračovaly v procházce s tím, že budou brzy doma a demonstrací se nezúčastní.
Jarka se však domů vrátila sama. Danuše se jí totiž u Jakubského kostela ztratila. „Jednu mrtvou holku tady máme,“ oznámila rodičům Danuše VB. A byla to mladá kráska, která ležela přikrytá prostěradlem vedle mladíka Stanislava Velehracha (†27). Kdo smrt mladých lidí způsobil, se nikdy nezjistilo.
Člověk, který nevinnou Danuši zabil, mohl být jak z řad Lidových milicí, tak ze Sboru národní bezpečnosti. Tito lidé byli totiž vyzbrojeni samopaly. Zbloudilá kulka prostřelila Danuši hlavu a skončila v její nosní dutině. Pak se ale ztratila. Zoufalý Danušin otec vraha své dcery do smrti nenašel…
Podle dalšího vyšetřování mohl Danuši zabít vysoký nadporučík s knírkem v uniformě SNB, který střílel do vzduchu a také do davu lidí. Nikdy se však toto svědectví z místa nepotvrdilo.
Pohřbu Danuše Muzikářové se na Ústředním hřbitově v Brně zúčastnily stovky lidí.
