Jedinečný objev, jenž dodnes vzbuzuje pozornost nejen vědecké komunity, se podařil před čtvrt stoletím, 19. září 1991, dvěma německým manželům, kteří se vydali na túru v Ötztalských Alpách na italsko-rakouském pomezí. V místech věčného ledu je překvapila mrtvola (přesněji řečeno zachovalá mumie) muže, který zemřel před více než 5 300 lety. U sebe měl „Ötzi“, jak jej přezdívají podle místa nálezu, luk, toulec se šípy, měděnou sekeru a našly se také zbytky bot.

Týmu vědců se nyní podařilo zrekonstruovat Ötziho hlasové ústrojí, hrdlo a ústa. Díky tomu mohli vytvořit přibližný hlas muže z doby měděné. „Se dvěma měřeními jsme určili délku hlasivek a hrtanu, což nám umožnilo vytvořit poměrně přesný hlas mumie,“ uvedl vedoucí týmu Ronaldo Füstös. Dodal však, že jistá odchylka jistě existuje, protože jim chyběly některé zásadní informace.

Ötzi byl kmetem

O muže, kterému bylo v době smrti kolem 46 let a byl na svou dobu kmetem, se zajímaly nejen rakouská a italská vláda (přetahování o to, komu mumie patří, nakonec vyhrála Itálie a dnes je vystaven v Bolzanu), ale i desítky vědců. Postupně se objevovaly další podrobnosti z jeho života.

Zasáhl ho šíp do zad

Asi nejvíce otázek vzbuzovala příčina Ötziho smrti, až po deseti letech se podařilo objevit, že zemřel na následky poranění šípem, který jej zasáhl do zad. Co ale dělal na vrcholcích Alp těsně předtím, než zemřel, zůstane už navždy tajemstvím. Podle jedné teorie jej tam ale přenesli až po smrti, aby jej mohli v horách rituálně pohřbít.

V roce 2013 rozsáhlá studie odhalila, že v Rakousku žijí Ötziho příbuzní. Díky analýze DNA se podařilo v Tyrolsku odhalit 19 osob patřících do stejné genetické podskupiny. Letos zase vědci zjistili, že Ötziho pravděpodobně trápily silné bolesti břicha. V jeho těle totiž objevili agresivní formu žaludeční bakterie.

Fotogalerie
5 fotografií