Oddíly armády generála Ludvíka Svobody měly za úkol po válce čistit zemi od ukrývajících se příslušníků SS, wehrmachtu či gestapa. 18. června se k Přerovu blížil vlak, v němž se vracely za války odsunuté rodiny. Cestující vlaku tvořili obyvatelé středního Slovenska, především karpatští Němci, ale i slovenští Maďaři a Slováci. Šlo o starousedlíky, které německé úřady v prosinci 1944 z obavy před blížící se východní frontou evakuovaly do severních Čech.

Vojáci k popravě civilistů dostali jasný rozkaz. „Rozhodující roli v tomto smutném příběhu sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. Sestavil popravčí četu, která dostala jasný povel: zastřelit gestapáky,“ prozradil přerovský historik František Hýbl, kterému se podařilo fakta o děsivém masakru odhalit. Mezi oběťmi masakru bylo 72 mužů, 120 žen a 75 dětí.

Vojáci nemilosrdně vyvlekli všechny lidi z vlaku nad Přerov, na vršek Švédské šance. Tam všechny ranou do týla popravili. Děti všeho věku stříleli před očima matek, které popravovali po nich. Těla pak naházeli do vykopané jámy, kterou zahrnuli zeminou.

V roce 1947 začalo vyšetřování případu a byla provedena exhumace těl. Mrtvoly vykopávali vojáci z terezínské posádky. Aby hrůzu vydrželi, fasovali vodku. Těla se z hrobů dostávala zaseknutím krumpáče do hrudní kosti. Mrtví muži byli pohřbeni na přerovském hřbitově, těla žen a dětí byla odvezena do olomouckého krematoria, kde byla spálena.

Popel byl pak zakopán v dřevěných bednách u hřbitovní zdi. Odtamtud byl včera po dlouhých letech již smíšený se zeminou vyzvednut, převezen do Přerova a uložen do kaple na hřbitově. „V příštím roce plánujeme rozšíření hrobu, v němž jsou pozůstatky mužů. K těm pak uložíme i popel žen a dětí,“ uvedl přerovský primátor Vladimír Puchalský.

 

Fotogalerie
15 fotografií