1°C
Podle Krystlíka nápadně podobný nápěv použil Wolfgang Amadeus Mozart v druhé větě své Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh a hoboj. Tu zkomponoval už v roce 1778, tedy 56 let před premiérou Fidlovačky, kde budoucí hymna zazněla poprvé. Autorem hudby v této nepříliš úspěšné frašce o zamilovaném ševci byl František Jan Škroup.
Je česká hymna plagiát? Na to se Blesk zeptal hudebního historika Miloše Zapletala (40). Podle něj je značně nepravděpodobné, že Škroup někoho vykradl. „V hudbě toho bylo napsáno tolik, že podobnost u některých nápěvů může skutečně být. Je pravda, že Mozart byl ve třicátých letech 19. století v Čechách populární, hlavně v Praze, kde tato píseň vznikla. Tvrdit ale, že Škroup Mozarta okopíroval, mi připadá velmi přitažené za vlasy,“ řekl Blesku. Upřesnil také, že Kde domov můj nebyla v dobách národního obrození jedinou národní písní.
„Ještě tu společně s ní byla píseň Hej, Slované, která byla jakousi paralelní hymnou až do první světové války, ale nakonec zvítězila Škroupova písnička,“ doplnil Zapletal. I někteří další odborníci soudí, že podobnost obou skladeb je »čistě náhodná« – a pravdu znal jen Škroup…
Krystlík se ale nepozastavil jen nad autorstvím melodií hymny, ale i jejích slov. Ty napsal Josef Kajetán Tyl a i tady vidí autor minimálně »inspiraci« v zahraničí. Tou mu měla být píseň Zda znáš ten kraj dívky Mignon z románu německého autora Johanna Wolfganga Goetha.
Dívka v ní touží po vzdáleném kraji, kde kvetou citronovníky, u italského města Limone Sul Garda na břehu Gardského jezera. Krystlík dokonce označil Tylova slova za pouhou parafrázi básně, kde jsou pouze použité jiné místopisné reálie.
Tylova Fidlovačka u kritiků propadla a dočkala se jen jedné reprízy. Naopak Škroupova hudba byla přijata dobře a mezi lidmi se snadno zapamatovatelný motiv velmi rychle šířil. Prvním interpretem byl herec Karel Strakatý, který při premiéře jako slepý houslista hrál tuto píseň. Herec a zpěvák Strakatý ji poté zařadil do svého repertoáru a zpíval ji na koncertech. Jenže národní píseň se nelíbila zdaleka všem a bylo několik pokusů o její změnu. Osloven byl dokonce Bedřich Smetana, který ale odmítl s tím, že si ji vybral národ. Hymna nakonec byla ustanovena vládou v roce 1920.
Tím se inspiroval Tyl
Zda znáš ten kraj, kde citron rozkvítá a v temném loubí oranž prosvítá, kde vánek jemný s modré výše dchne, kde klidná myrta, laur se vzhůru pne, ó zda jej znáš? V ten sad, v ten sad, tam chtěla bych, milenče můj, se brát.
Johann Wolfgang Goethe
Novoměstská radnice otevřela po rekonstrukci historickou kapli:
Znáte hymnu a ostatní symboly EU? Čtěte zde >>>
