2°C
Co se vlastně tehdy stalo? Představitelé čtyř evropských mocností: Itálie – B. Mussolini, Francie – E. Daladier, Anglie – N. Chamberlain a Německa – A. Hitler, rozhodli v Mnichově o tom, že Československo musí do 10. října postoupit Německu značnou část pohraničí se všemi obrannými pevnostmi. Tedy asi 30 % území Čech a Moravy.
Zástupci československého státu na konferenci nebyli pozváni, a když se smlouva dostala k československému prezidentovi Edvardu Benešovi, bylo mu řečeno, že nikdo nečeká na vyjádření, jestli s ní souhlasí, či ne. Beneš s ní nedobrovolně souhlasil, protože jinak by hrozilo, že německá armáda zaútočí na Československo a mohlo dojít ke značným obětem na životech a bombardování země.
Pohlaváři Francie a Británie šli nacistickému vůdci na ruku, protože si naivně mysleli, že když nechají Hitlerovi Československo, vlk – Hitler se nažere a koza – Evropa zůstane celá. Doufali, že podpisem zajistí mír. Československo tak stálo před klíčovým rozhodnutím – bojovat, nebo se vzdát.
To dodnes budí vzrušené diskuze a i k tomu se v nové knize Blesku vyjadřují historici, vojenští specialisté i pamětníci, které jsme vyzpovídali. V knize, kterou si už zítra můžete koupit na stáncích nebo už nyní objednat pomocí SMS, se mimo jiné také dozvíte, jak osudový den probíhal, přečtete si reportáž z místa, kde se rozhodovalo o nás bez nás, a nechybí ani vysvětlení, co Mnichovu předcházelo.
VIDEO: Zatímco pro české vlastence byl prezident Edvard Beneš symbolem demokracie, někteří obyvatelé Kyjova žádali, aby hlavní náměstí města neslo jméno Adolfa Hitlera.
Zatímco pro české vlastence byl prezident Edvard Beneš symbolem demokracie, někteří obyvatelé Kyjova žádali, aby hlavní náměstí města neslo jméno Adolfa Hitlera. Z období 2. světové války je v Military muzeu ve Vlkoši hodně dochovaných předmětů. Hynek Zdeněk
