Pohl, kterému rodiče a kamarádi říkali Eppie, boxoval 30. června 1986 zápas za svůj armádní tým na mistrovství v Pretorii. Ve čtvrtém závěrečném kole svého posledního zápasu se náhle přestal bránit výpadům soupeře. Svěsil ruce podél těla a utrpěl sérii těžkých ran do hlavy.

Asi rok předtím měl nehodou ve svém Volkswagenu, který několikrát obrátil na střechu. C četnými zraněními byl převezen do nemocnice. Lékař jeho rodině doporučil, aby mu nejméně rok nedovolili boxovat.

Mladík ale nastoupil do armády a v jejích barvách bojoval v ringu. Na kontrolní vyšetření se nedostavil a nikomu o své předchozáí autonehodě nic neřekl.

Vybojoval šest zápasů, ve všech poslal své soupeře k zemi a vyhrál k.o. V sedmém zápase padl k zemi on. Dokázal se ještě zvednout a odpotácel se do svého rohu.

„Být zdravý pro armádu ještě neznamená být zdravý pro box,“ řekl trenérovi. Byla to jeho poslední slova. Poté upadl do bezvědomí, z něhož se už nikdy neprobral.

Po 12 letech v nemocnici byl převezen na soukromou kliniku do města Middelburg, kde žije jeho matka a sestra. Chodily za ním každý den.