Vlastně není úplně jisté, zda Franz Kafka nezemřel jako panic. Jeho vrstevníci sice vzpomínají na společné návštěvy pražských vykřičených domů (Trocadero, Gogo), ale Kafku popisují jako "tichého a pozorného pozorovatele." (Galerii najdete na konci článku)

Panic?

Kafka žil psaním, popsal stohy papíru, především dopisy a často i několik denně. Jen své snoubence Felicii jich napsal 600.

V žádném z dopisů však není zmínka o sexuálním zážitku. Vzpomeňme například deníky Karla Hynka Máchy, v nichž básník Máje "pical u kamen" na každé druhé stránce.

Jisté je, že byl Kafka plachý. Ne smutný, nebo zakřiknutý, ale plachý. Své povídky, mnohými odborníky považované za existencionalistické, sám označoval spíše za humorné. Rád je předčítal nahlas a zlobil se, když se někdo nesmál.

Fotogalerie
10 fotografií
Ottla byla Kafkova nejmladší a nejmilejší sestra.
Ottla byla Kafkova nejmladší a nejmilejší sestra.
Autor: sn

Selma a Heda

První Kafkova láska byla dcera poštmistra slečna Selma, dcera poštmistra z Roztok u Prahy. Trávili mnoho romantických večerů nad řekou, ale Franz, místo aby veršoval, předčítal Selmě Nietzscheho variace na téma "věčný návrat téhož". Těžko říct, jestli ji "balil", ale rozhodně to nevzal za správný konec.

Láska se Selmou skončila na papíře, tedy v dopisech a do dvou let, roku 1902 se rozplynula úplně.

Heda byla druhá Kafkova láska, záznamy o jiných ženách z let 1902 - 1907 se nedochovaly. Prožili spolu hezké prázdniny v Třešti, ale pak zas jen dopisy.

Felicie a Julie

S Felicií (1912) to už už vypadalo na svatbu, ale dvakrát zrušili zásnuby. Problém mohla být Kafkova nemoc (chrlení krve), ale také vzdálenost, protože Felicie žila v Německu.

S Julií se Franz seznámil v penzionu v Želízech (1919) a zdálo se, že právě ona je ta pravá. Když ji srovnáme s ostatními Kafkovými ženami, zjistíme, že je zdaleka nejhezčí, a navíc je mu trochu podobná.

Vztah s Julií vyvrcholil zásnubami, ale svatební oltář zatarasila Kafkova rodina. Podle všeho se domnívali (zvláště otec), že je Julie prostitutka.

Milena a Dora

Milena Jesenská byla spíše překladatelka, než milenka. S Kafkou se poprvé setkala ve Vídni (1920) v době, kdy už si nějakou dobu psali.

Poslední Kafkova žena se jmenovala Dora Diamantová, což byl "umělecký" pseudonym. Ve skutečnosti se jmenovala Dymantová. Žili spolu poslední měsíce Kafkova života v Německu a plánovali útěk do Izraele.

Dora byla divoká a svobodná. Hrála divadlo a upřímně věřila, že budoucnost lidstva je v komunismu. Z cesty do Izraele nakonec sešlo, Kafka zemřel 3. června 1924 ve věku 41 let na tuberkulózu v rakouském sanatoriu.

autor: Ondřej Höppner

Více si přečtěte ve Staroměstských novinách, které najdete na adrese www.staromestskenoviny.eu, tedy ZDE.