Ve skotském univerzitním městě Glasgow se několik vědců zabývalo otázkou, proč se lidem požívajícím alkohol snižuje hranice vnímání krásy. Ptali se sami sebe, zda opravdovou krásu svého protějšku dokáží ohodnotit lépe abstinenti nebo pivaři. Studie začala mezi osmdesáti studenty, kteří se podrobili několikaměsíčnímu výzkumu. Skotští výzkumníci chtěli měřit fenomén, při němž se člen opačného pohlaví stává atraktivnější pro pozorovatele požívajícího větší množství alkoholu. Podávali proto skupince vybraných dobrovolníků malé množství alkoholu a srovnávali jejich názory se skupinkou abstinentů. Polovina studentů pozřela čtyři jednotky alkoholu odpovídající asi pěti decilitrům vína. Skupinka popíjející alkohol přitom hodnotila jako krásné o čtvrtinu více tváří opačného pohlaví než ti, kdo srkali limonádu. Ti měli laťku atraktivity nasazenu poměrně vysoko. Oslovení dobrovolníci hodnotili obličeje svých sexuálních protějšků na stupnici od jedné do sedmi. Jedničku dostávali naprosto perfektně vypadající jedinci, sedmičku zcela neatraktivní tváře. Profesor psychologie Barry Jones svůj výzkum zhodnotil slovy: „Každý jistě někdy slyšel o hospodském efektu, při němž mají lidé pijící alkohol tendenci zírat na opačné pohlaví. My jsme měřili, jaké množství alkoholu zvedne příčku atraktivity a o kolik. Je jasné, že alkohol stimuluje centra v mozku, která rozlišují míru atraktivity obličejů našich protějšků. Sami znáte kreslený vtip, při němž vám za střízliva připadá ošklivá žena jako čarodějnice, ale po pátém pivu s ní skončíte v posteli.“