Úzká staroměstská ulička Kamzíková byla už ve středověku místem, kde se v Praze koncentrovala prostituce. V těsném sousedství Karolina tu byl jeden nevěstinec vedle druhého. Proslulosti ale nabyla až ve chvíli, kdy v roce 1866 koupil zdejší dům U červeného páva pražský vetešník a kavárník Emanuel Goldschmied a vybudoval tu salon „s dámskou obsluhou“.

Užíval si tu Ferdinand d´Este, Otto von Bismarck i Franz Kafka

Salon U Goldschmeidů, kterému slavní hosté říkali Gogo, byl na svou dobu velmi luxusně zařízený. V přízemí byly klubovky a velká zrcadla. Odtud své zákazníky vodily dívky po příkrých schodech do horních pater, kde byly stylové pokojíky. Pánové si mohli vybrat, zda budou obslouženi například v „tureckém“, „perském“, „japonském“ nebo „doktorském“ pokoji.

Jedním z prvních hostů salonu Gogo byl v roce 1866 pozdější \\\"železný\\\" kancléř Otto von Bismarck
Jedním z prvních hostů salonu Gogo byl v roce 1866 pozdější \\\"železný\\\" kancléř Otto von Bismarck
Jedním z prvních slavných návštěvníků byl v roce 1866 budoucí německý „železný“ kancléř Otto von Bismarck, který tu s pruskými důstojníky strávil noc po bitvě u Sadové. Traduje se, že strmé schody vyběhl hned šestkrát, pokaždé z jinou dívkou.

Salon U Goldschmiedů navštěvoval také Franz Kafka
Salon U Goldschmiedů navštěvoval také Franz Kafka
Právě o tomto podniku také vypráví divadelní hříčka Piccaver v salonu Goldschmied. Jejím autorem není nikdo jiný, než světově proslulý spisovatel Franz Kafka, který zde byl častým hostem.

Stejně jako skladatel Gustav Mahler. Ten podle vyprávění vždy v noci vtrhl do jednoho z pokojíků, kde komponoval na klavíru. A další z návštěvníků spisovatel Franz Werfel (salon Gogo je dějištěm

Mezi prominentními hosty nechyběl ani následník trůnu Ferdinad d´ Este
Mezi prominentními hosty nechyběl ani následník trůnu Ferdinad d´ Este
jeho novely „Dům smutku“) si jednou vezme za manželku Mahlerovu tehdejší ženu…Noční život tu „studoval“ také zuřivý novinář Egon Ervín Kisch stejně jako německý básník Christian Morgerstern.

Salonu Gogo se ale nevyhýbali ani představitelé nejvyšších společenských vrstev. Navštívil jej třeba následník  trůnu Ferdinand d´ Este. A později tu býval často i jeho syn, poslední rakouský císař Karel I.

Čas zametl všechny stopy, zůstalo jen slavné schodiště

Sláva nejvěhlasnějšího pražského nevěstince rázem zhasla roku 1922,  kdy byla v rámci Zákona o potírání pohlavních chorob do té doby legální prostituce zakázaná. Dům na začátku 30. let minulého století kupuje významný pražský advokát a nechává ho celý zrekonstruovat.

Dnes je na místě salonu Gogo restaurace U červeného páva, snažící se navodit atmosféru tehdejších časů
Dnes je na místě salonu Gogo restaurace U červeného páva, snažící se navodit atmosféru tehdejších časů

„Dnes už jsou tady všude jenom byty,“ říká vnuk majitele Milan Richter. „Snažili jsme se ve sklepě najít alespoň vchod do podzemní chodby, která měla vést do Celetné ulice a kudy prý prchali návštěvníci, když byla v salonu šťára. Zmiňoval se o ní dědeček, ale ani se sbíječkou jsme nic nenašli,“ konstatuje.

A tak slavný nevěstinec připomínají už jen původní dřevěné schody, po kterých prý kancléř Bismarck běhal jako kamzík a v přízemí stylová restaurace U červeného páva, snažící se svou atmosférou a starobylým pianinem alespoň trochu navodit atmosféru tehdejšího proslulého salonu Gogo…

Fotogalerie
15 fotografií