Už více než třicet let kino Šama rozněcuje erotické fantazie v Péšávaru, hlavním městě severozápadního Pákistánu, které hraničí s kmenovými oblastmi, jež jsou baštou ozbrojenců Talibanu a skupin napojených na teroristickou síť Al-Káida.

Diváci, kteří míří do Šamy, mají strach, že by je někdo mohl poznat, a tak si zakrývají tvář, než vejdou do kina vmáčknutého mezi kozí trh a autobusovou stanici. V diskrétní zadní místnosti se třikrát denně promítají pornografické filmy, zatímco hlavní sál je vyhrazený pro běžné snímky, na které také visí poutače na průčelí.

Zákazníci "místnosti vzadu" zaplatí 200 pákistánských rupií (asi 40 korun) a po krátké prohlídce ochrankou s kalašnikovem jsou převedeni přes dvorek do betonového průchodu. Za ním je malá místnost, kde se nad dvaceti řadami sedaček z popraskané koženky vznáší kouř z konopí.

Během promítání je sál z poloviny plný. Diváky tvoří dělníci, zemědělci, studenti i další, kdo sem přišli utéct před každodenní klaustrofobií života v hluboce konzervativní muslimské oblasti, kde rodina a sousedi všechno bedlivě sledují. Většina přichází jednotlivě a snaží se o samotě také zůstat. Sedadla se zásadně obsazují tak, aby kolem každého zůstala volná místa.

Brzy všechny plně pohltí to, co se odehrává na plátně. Dnes se promítá drama Dostana (Přátelství), poloamatérský film natočený v liberálnějším východopákistánském městě Láhaur. Zápletka se točí kolem milostného dilematu: Hrdina, jehož jméno v místním jazyce znamená "Koňák", se nemůže rozhodnout, zda se ožení se svou láskou Gulpanou, anebo se svou sestřenicí Dóou, kterou pro něj vybrala rodina.

Proto se rozhodne obě dívky vyzkoušet - a většinu dvouhodinového filmu představují velmi dlouhé a velmi názorné sexuální scény "Koňáka" a jeho dvou potenciálních nevěst. Během promítání panuje v sále zbožné ticho přerušované jen tu a tam podezřelými zvuky z některých míst. Nejméně polovina diváků se z místnosti diskrétně vytratí před koncem.

Systém dvojího promítání udělal z Šamy nejúspěšnější kino v Péšávaru v době, kdy mnoho jiných muselo zastavit provoz. Islamizace, kterou Pákistán zažil v 80. letech minulého století, přesvědčila mnohé, že stříbrné plátno představuje hříšnou úchylku nevhodnou pro duši dobrého muslima.

Rozvoj videí, DVD a internetu uspíšil úpadek kin a nyní ze zhruba 15 kinosálů, které v Péšávaru fungovaly ještě před 20 lety, zbývá jen sedm. Tři z nich promítají pornografii a nejznámější z nich je právě Šama. Tohle kino má pravidelně plno a za vstupenky se tu platí až čtyřnásobek ceny běžných filmů. Klíčem k úspěchu je promítání v Pákistánu natáčené pornografie, kterou je jak v Péšávaru, tak například na internetu mnohem těžší najít než filmy pro dospělé západní provenience.

Třicetiletý Chálik Chán, který se na Dostanu přišel podívat už podruhé, vysvětluje: "Stejně jako spousta jiných lidí i já dávám přednost filmům s pákistánskými dívkami. Jsou lepší, protože vypadají amatérštěji, a tudíž realističtěji."

Existence kina Šama je v Pákistánu značně kontroverzní, protože místní společnost je vůči sexu a nahotě velmi konzervativní. Dvakrát za posledních deset let se stalo terčem útoku islámských aktivistů, ale pokaždé obnovilo provoz. Naposledy ho útočníci vypálili v září 2012. O měsíc později kino znovu otevřelo - přesně včas na muslimský svátek íd al-adhá. A mělo vyprodáno.