4°C
„Kdyby to lidé nepotřebovali a kdyby si to tenhle náš konzumní způsob života nevyžádal, tak bych neuspěl,“ říká naprosto otevřeně Petr Macháček o svém podnikání.
Kdysi ho živila stavařina, ale když na internetu zjistil, že u nás „agentura na alibi“ není, dal se do jejího budování. Dnes vytvoří naprosto neprůstřelné alibi komukoliv, pokud nepřekročil zákon, a prakticky na cokoliv a kdykoliv.
Bylo by chybou si myslet, že hlavní klientela agentury se skládá ze žárlivých manželů nebo manželek. „I těch máme dost,“ připouští pan Macháček, „ale my mnohdy manželství naopak zachraňujeme.“
Jinak řečeno – snaží se utajit to, co „obyčejné“ detektivní agentury mají naopak odhalit. Dvě stě padesát pracovníků agentury je připraveno na požádání rychle, přirozeně a také věrohodně vytvořit situaci, která potvrdí to, co on nebo ona doma tvrdí, aby si mohl/mohla vyhodit z kopýtka. A bez podezření té druhé strany.
Klasický manželský trojúhelník se pořád ještě skládá z manžela, jeho milenky a manželky. Většinou podezřívavé, ale také štědře zajištěné právě manželem, který i proto jaksi automaticky předpokládá, že má „právo na rozptýlení“.
„Stalo se, že manžel vyrazil na týden s milenkou do zahraničí, na teplý ostrov v Karibiku. Žena zůstala doma se zlatou platební kartou a s vírou, že manžel, podnikající v turistickém ruchu, je na onom ostrově na služební cestě. A pojala přání ho překvapit návštěvou,“ popisuje Petr Macháček jeden z mnoha případů, kdy se jeho agentura osvědčila.
Ovšem manžel byl předvídavý a agenturu požádal nejen o vytvoření odpovídající legendy – tedy o přesvědčení manželky například telefonáty jakoby z jeho práce, že o služební cestu opravdu jde – ale i o manželčino hlídání.
„Naším cílem musí být vždycky to, aby klient byl alespoň o krok před tím, kdo ho podezřívá,“ vysvětlil majitel agentury. A tak dostal zmíněný záletník včas hlášku o příletu zákonné choti. V hotelu kousek od pláže ho našla v pilném jednání se dvěma kolegy z jeho práce a se dvěma protějšky z dotyčné země. „Všechno to byli moji zaměstnanci, které jsme na místo dopravili včas,“ shrnul Petr Macháček a dodal, že „manželství funguje dodnes.“
V poslední době trpí řada manželství, zejména ze zajištěných středních a vyšších vrstev, zvláštním paradoxem – čím víc se muž snaží o udržení životní úrovně rodiny, tím méně času má na to, aby si ji užil.
„Hypotéka, splátky úvěrů, složenky a kdoví co ještě se hromadí a chlapík se může přetrhnout,“ popisuje pan Macháček. „Když k tomu připočtete děti na studiích a jejich nároky, je to mnohdy na mrtvici. A na manželku čas jaksi nezbývá.“
Ta pak logicky hledá to, co nemá doma, jinde. Takový byl i případ distingované dámy J. S. z jednoho satelitního městečka poblíž velkého krajského města. Byla patnáct let šťastně vdaná, ale cítila se zanedbávaná a manželem opomíjená. Našla si milence a postupem doby z jejich vztahu vznikl paralelní svazek, v podstatě shodný s manželstvím. „A to byl čas na to, aby nastoupili naši rozvraceči,“ říká Petr Macháček.
Manžel, který ochlazení své ženy přece jen zaregistroval a chtěl manželství zachovat, požádal agenturu Alibi na míru o pomoc. „Úkol dostala dvě naše děvčata, rozvracečky, jak jim říkáme, a poradily si víc než dobře.“ Nejprve dokonale zmapovaly milencův život, včetně toho kam a kdy chodí a co má v oblibě. Potkaly se s ním naprosto cíleně na diskotéce, kam se zašel pobavit, a daly mu hodně nadějí na zajímavé zážitky ve třech. Dokonce i na líbání a letmé dotyky došlo. „No a pak, po několika dnech, se naše „rozvracečky“ s dotyčným pánem potkaly zrovna v době, kdy byl na procházce s onou vdanou dámou, svojí milenkou. A došlo k tomu, čemu říkáme ‚konfrontace‘,“ vzpomíná pan Macháček.
Obě mladé ženy se na svého miláčka doslova vrhly, zlíbaly ho, hodně nahlas vzpomínaly na zážitky z diskotéky a na to, jak chlapsky se choval. A také se zeptaly, zda jeho partnerka je „ta bába, se kterou spí kvůli prachům, jak jim řekl“. Pracovnice agentury tedy rozvrátily paralelní vztah a rodina s dětmi zůstala díky nim pohromadě.
Podobných případů přibývá, majitel agentury řeší padesát až sedmdesát případů měsíčně. „Jde skoro vždycky o peníze a sex,“ krčí rameny a dodává, že řešit podobné emoce od rána do večera mu pomáhá firemní psycholožka.
„Bez ní a bez právních rozborů, kam až můžeme v naší práci zajít, bych se neobešel,“ dodává. Životní tempo mnohdy odcizuje i ty nejbližší a tak lidé Petra Macháčka poskytnou klientům i test věrnosti – prověří odolnost citů jeho nebo jí, dokážou zbavit firmu otravného a nenáviděného zaměstnance, se kterým si ani šéfové nevědí rady, a umějí toho ještě mnohem víc. O práci se nebojí, přibývá jí.
