Ačkoli první sexuální revoluce přišla v šedesátých letech, podle odborníků se týkala pouze mladých ročníků. Současná kultura totiž staví další mýtus týkající se spojení sexu a stáří. Každý druhý článek či reklama v časopisech, televizních pořadech či na billboardech se zabývá sexualitou. Jenže vždy ji zobrazuje jako záležitost týkající se mladých a krásných. A tak vzniká dojem, že po šedesátce už člověka zajímají jen křížovky a pletení. Ve skutečnosti tomu tak vůbec není. Senioři se sexem možná zabývají ještě více než mladí a produktivní lidé. Trápí je totiž fakt, že mají milostného dovádění málo. Až čtyřicet procent osob starších pětašedesáti let přiznává, že by si sex chtěli užívat mnohem častěji. Jenže erotika v pozdním věku je takovým společenským tabu, že se to většina stárnoucích lidí bojí řešit. "Sex seniorů je tématem nanejvýš vtipů či komediálních pořadů," přiznává gerontolog Nieli Langer. Zatímco přibývá šedivých vlasů a vrásek, chuti na sex ubývá podstatně pomaleji, mnohdy jsou starší osoby stejně sexuálně aktivní jako o řadu let mladší ročníky. "Jen protože stárneme neznamená, že naše touha po intimitě zmizí. Máme skutečně problém, když v naší kultuře dojde na fakt, že sexualita je fundamentální rozměr každé lidské bytosti, ať jí je 25 či 65. Potřeba po lásce, sexu a sounáležitosti je normální, přirozená a vitální po celý život," tvrdí Langer s tím, že nejsilnější ročníky pomalu stárnou a čeká je velká sexuální revoluce, která učiní ze sexu mladých a krásných záležitost pro všechny.