Kocour léčitel: Úspěšně složil zkoušky a dostal licenci k uzdravování lidí

Carlos byl ideální adept na felinoterapii (léčbu kočkou). Byl z chovu plemene ragdoll, jehož zástupci patří mezi vzrůstově největší kočky na světě a které vzniklo ze zkřížení perské kočky a birmy.

 Kočičí aristokrat s dětskou duší

Jejich označení se překládá jako „hadrová panenka“, nejde ale o nic hanlivého. Přezdívku si zřejmě vymyslela šlechtitelka Ann Baker, které tohle plemeno vděčí za svůj vznik. Podle Baker prý po autonehodě jedna z jejích koček ochrnula na zadní nohy a od té doby rodila podobně postižená koťátka, která připomínala hadrové panenky neboli anglicky ragdoll.

A jako s panenkou se s těmito kočkami můžete i mazlit, protože si nechají skoro všechno líbit. Ačkoliv nesmyslné historce už dávno nikdo nevěří, jméno kočkám s inkoustově modrýma očima a dětskou duší zůstalo.

Kočky plemene ragdoll jsou skutečnými aristokratkami – z možných konfliktů raději odejdou, než by vytáhly drápy. Jsou mírumilovné, důvěřivé a kamarádské k jiným zvířatům včetně psů.

Otrávený Kuba se konečně usmál

I když měl Carlos všechny předpoklady k úspěchu, musel projít mnoha návštěvami a vstřebávat spoustu rad a tipů. Zkoušky ale zvládl na jedničku, získal licenci a stal se z něj kočičí doktor.

Nejprve začal sloužit odpolední směny v zařízení pro děti s poruchami chování. Šlo mu to skvěle. Děti v domově byly často otrávené, znuděně, smutné a negativistické. Stejně jako malý Kuba.

V domově byl už druhým rokem, všechno tu znal, nic ho nebavilo, nejraději byl sám. Carlos to ale s jeho dětskou dušičkou uměl. Laškoval s ním, uměl se přitulit, zkoušel Kubu masírovat. Jakoby cítil, jak Kubovi je, a podle toho se choval. Věděl, že když se přitulí a začne příst, Kuba se uvolní a jeho problémy jako zázrakem mizí. A okolí jen zíralo. Kuba se usmívá, po dlouhé, velmi dlouhé době.

Mám pauzu. Nerušit!

Nejen Kuba, všechny děti si svého úžasného kamaráda hýčkají. S jeho pomocí píší úkoly, Carlos společně s nimi sleduje televizi, nechává se nosit, pózuje při kreslení, chodí dávat dobrou noc a přebírá na svá bedra smutky dětských duší. A má ještě jednu úžasnou vlastnost - boří bariéry mezi dětmi a pedagogy.

Hraní, mazlení, škádlení, to Carlos miluje jako každá kočka. Ale stejně tak miluje pořádný spánek, povaluje se a odpočívá. Přece se musí věnovat chvíli i sobě, ne? Když chce mít klid, odchází do přepravky. Aby bylo jasno, že si právě dává pauzu!