4°C
Důvod, proč většina Čechů na Šperechty, někdy taky označované jako Perchty, Peruchty nebo Paruchty, zapomněla, je prostý. Toto strašidlo naposledy spatřili v roce 1845. Kdy se poprvé objevily u nás, jasné není. O Šperechtách však mluvily již keltské národy, takže pravděpodobně před dlouhými stovkami let. Jak tyto zrůdné a strach nahánějící bytosti vypadaly?
Kdo se nepostil, byl rozpárán
V roce 1418 byla Šperechta popsána jako bytost s velkou hlavou, cínovýma očima, měděnýma ušima, železným nosem, stříbrnou bradou, olověným krkem a vyplazeným jazykem. Nevěřící by mohl namítnout, že jde o jasný popis masky, ale to jenom proto, že nikdy neviděl její děsivý pohled, kterým si poměřovala, koho rozpáře.
Šperechty totiž na Štědrý den chodily dům od domu a kontrolovaly, zda nemá nikdo plné břicho. Kdo půst porušil, zaplatil za to vlastním životem. Byl chycen a Šperechta mu ostrým bodákem či nožem rozpárala břicho tak brutálně, až konec ostří vylezl zády ven. Mrtvoly hladových nebožáků pak Šperechty vycpávaly hrachem nebo koudelemi.
Kyblík na krev
S sebou měly i kyblík na krev, která z jejich obětí vytekla. Z těchto strašidel měly nejvíc strach děti, které se nepostily a ujídaly cukroví z vánočního stromečku. Šperechty s sebou navíc nosily loutky nebo panenky, na kterých předváděly, jak rozpárávají břicha. Někdy Šperechtu doprovázel neméně strašidelný Šprecht.
Ten kontroloval, zda bodcem probodla člověka až skrze záda a ostří se dostalo ven. Legendy o Šperechtách většinou kolovaly na Moravě. Řádily prý hojně v Hané, kde se říkalo, že sladkosti z břicha dětí pojídají. Dnes se jich lidé již nebojí, protože zapomněli. Ale žádné zlo by se nemělo podceňovat a Vánoce jsou dobou různých divů…
