Novela zákona o střídavé péči, o které bude v nejbližších týdnech hlasovat parlament, tak dostala od vládních expertů pořádný kopanec do kotníku.

Je to majstrštyk feministické lobby.

Vládní experti prozkoumali návrh novely, rozšiřující práva dítěte na oba rodiče a znamenající náš návrat do civilizovaného světa, a řekli: "Ano, souhlasíme, ale pod jednou podmínkou - Názor dítěte je důležitejší, než jeho právo na oba rodiče."

Tato vládní podmínka má jeden háček: Jejím přijetím by ztratil celý zákon smysl.

Mazaná výmluva

Dává poslancům skvělou možnost, hlasovat proti novele (tedy proti zájmům dítěte) a vymluvit se na to, že vlastně práva dětí hájí.

Ono je to na první, povrchní pohled velmi líbivé: Rodiče se nemohou dohodnout? Zeptejme se dětí, s kým chtějí být! Proč bychom rozhodovali za ně? Ony sami přece musí nejlépe vědět, co se životem. Mají přece svůj názor! Ať si samy vyberou, jestli chtějí žít raději s tátu nebo s mámou.

Dítě jako objekt nátlaku

Nahlédneme-li pod povrch této vládní připomínky, odhalíme její feninistickou krutost: Dítě, vybavené takto neomezenou mocí, se stane objektem manipulace, legálním nástrojem pomsty.

Bude vystaveno obrovskému tlaku rodičů, kteří mu budou slibovat hory doly, aby rozhodlo v jejich prospěch. Rodič, který chce uspět a získat dítě na svou stranu musí být vytrvalý, důsledný a jeho tlak na dítě silný a nepřetržitý.

Vyhraje ten rodič, který v sobě najde více krutosti poštvat dítě proti druhému rodiči.

Odpověďna otázku, kterého z rodičů má raději, zná každé malé dítě: Oba stejně! Ve chvíli, kdy dáme dětem možnost takové volby, učiníme ho pánem nejen jeho osudu, ale i osudu obou rodičů a jejich příbuzných. Taková moc dítěti nepřísluší.

Rána do srdce

Pokud vláda prosadí úpravu navrhované novely o střídavé péči ve smyslu „Nejprve se ptejme dětí“, pak tím ztratí smysl celá novela, která je zcela jednoznačně ve prospěch dětí, když jim zaručuje právo na oba rodiče.

Vládní experti se navíc nezmiňují o tom, od jakého věku dítěte by se měl soud ptát. Od tří let? Od šesti let? Od dvanácti let? Od kolika let je dítě dostatečně moudré, aby uneslo tuto zodpovědnost? Od 15? Od 18? Je možné, že v žádném věku?

Vládní experti se sice se ohánějí mezinárodními smlouvami, ale nevysvětlují, proč nikde na světě tato podmínka v zákoně není.

Zeptáme se také dětí, jestli jim vyhovuje chodit do školy již od 6 let? Nebylo by lepší až od 12?

Ptá se někdo dnes dětí za jim vyhovuje být z 92 % svěřovány do péče matek?

Nutit děti volil, jestli je lepší táta nebo máma, je nedůstojné civilizovaného světa.

Ondřej Höppner